ASYMPTOMATICKÁ EMBOLIZACE DO MOZKU PO PROVEDENÍ IZOLACE PLICNÍCH ŽIL LASEROVÝM BALÓNEM: VÝSLEDKY PROSPEKTIVNÍ STUDIE DVOU CENTER

Cíl a Metoda:
Provedli jsme prospektivní srovnávací studii ve dvou centrech u pacientů, kteří podstoupili izolaci PŽ se zaměřením na výskyt asymptomatických mozkových lézí v závizlsoti na použití tří různých typů ablační technologie: laserového balónu, kryobalónu a konvenčního RF proplachovaného fyziologickým roztokem. U těchto pacientů jsme provedli MR vyšetření mozku před a po provedení ablačního zákroku.
Výsledky:
Izolace PŽ byla provedena v rámci studie u celkem 86 nemocných (laserový balón: 44 nem., 15 žen, ve věku  63 ± 9 let, LS 43 ± 5 mm; kryobalón: 20 nem., 6 žen, ve věku 61 ± 9 let, LS  41 ± 4mm; RF chlazený katetr: 22 nem., 11 žen, ve věku 64 ± 8 let, LS 43 ± 6 mm). Neprokázali jsme statisticky signigikantní rozdíl mezi všemi uvedenými skupinami ve smyslu výskytu nových klinicky asymptomatických lézí mozku detekovaných po izolaci PŽ na MR: 5/44 (11.4%) nem. U skupiny laserového balónu, 1/20 (5.0%) nem. u skupiny kryobalónu a 4/22 (18.2%) nem. u skupiny ablovaném chlazeným RF katetrem. U jednoho pacienta ve skupině laserového balónu došlo k vývoji TIA s přechodnou diplopií. Jediným statisticky významným rizikovým parametrem pro výskyt klinicky asymptomatické mozkové léze bylo  CHA2DS2VASc skóre.
Závěr:
Výskyt klinicky asymptomatických mozkových lézí detekované během MR mozku po provedené izolaci PŽ laserovým balónem byl nízký a byl srovnatelný s výskytem těchto lzí na MR po identické proceduře provedené chlazeným RF katetrem či kryobalónkovým katetrem. Vyšší CHA2DS2VASc skóre ale nikoliv použitá technologie ablace bylo jediným rizikovým faktorem spojeným s výkytem nové embolizační mozkové léze.