SROVNÁNÍ EFEKTU RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBY U PACIENTŮ S LEVOKOMOROVOU ELEKTRODOU IMPLANTOVANOU ENDOVASKULÁRNĚ A KARDIOCHIRURGICKY– SOUBOR JEDNOHO CENTRA

Cíl: Srdeční resynchronizační léčba (CRT – „cardiac resynchronization therapy“) je určena pacientům s pokročilým srdečním selháním, při vyčerpání možnosti  medikamentózní léčby. Je indikována u pacientů s funkční klasifikací NYHA III-IV, dysfunkční levou komorou (LK) srdeční a rozšířeným QRS komplexem. Cílem je zlepšit prognózu, snížit morbiditu pacientů a zlepšit  funkci LK.Soubor: V našem souboru (9/1998-6/2011)  je celkem 934 pacientů  (718 mužů / 216 žen), kteří byli indikováni k CRT-ICD. Z toho 96 pacientů  bylo indikováno ke kardiochirurgické (KCH)  implantaci levokomorové  (LK) elektrody epikardiálně pro neschůdnost endovaskulární implantace nebo v rámci komplexního  kardiochirurgického výkonu.  Průměrný věk pacientů v době implantace 68,8 let  resp. 66,7 let u pacientů indikovaných ke KCH implantaci , vstupní průměrná ejekční frakce levé komory (EF LK)  30 % resp. 26 % u pacientů indikovaných ke  KCH implantaci a vstupní NYHA III v obou skupinách. Výsledky:  V našem souboru jsme se zaměřili na několik klíčových parametrů k hodnocení „ responderství“  u resychronizační léčby u obou skupin :  ejekční frakce LK (%),  funkční klasifikaci NYHA a úmrtí .  Z 96 pacientů indikovaných ke kardiochirurgické  operaci ji podstoupilo 76 pacientů , z toho 75 úspěšně .   Po zavedení biventrikulární  stimulace se průměrná EF LK  zvýšila  u obou skupin na 34% resp. 30%, zlepšení dušnosti na NYHA II-III (2,7 resp. 2,8) a celkem v postimplantačním období zemřelo  1,7%  pacientů  a 4%  pacientů po KCH implantaci LK elektrody. Závěr: Prokázali jsme srovnatelnost sledovaných  klinických parametrů u pacientů  se srdečním selháním  při resynchronizační terapii, ať podstoupili implantaci LK elektrody endovaskulárně  nebo kardiochirurgicky.