MĚSTNAVÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ S TĚŽKOU PLICNÍ HYPERTENZI PŘI ARTERIOVENÓZNÍM ZKRATU VZNIKLÝM PO OPERACI BEDERNÍ PÁTEŘE

Případ pacienta popisuje diagnostický postup a úspěšnou léčbu mladého muže s plně rozvinutým masivním pravostranným srdečním selháním. Překvapivé zjištění raritní příčiny vedlo k možnosti kauzální léčby.

Kazuistika: 37 – letý muž byl přijat se subjektivními příznaky srdečního selhání trvající pět měsíců. Subjektivně dominovala nevýkonnost, celkové vyčerpání, otoky dolních končetin, proximálně až na břišní stěnu. V objektivním nálezu se zjistila závažná plicní hypertenze, dilatace a dysfunkce pravé komory. Diferenciálně diagnostickou rozvahou byl stanoven sled zobrazovacích a funkčních vyšetření k zjištění etiologie. Podstatnou indicii k zjištění příčiny byla právě anamnéza proběhlé chirurgické diskektomie v lumbální oblasti před vznikem obtíží srdečního selhání.

Komplexním vyšetřením byl rozpoznán hemodynamicky významný arteriovenózní zkrat (komunikace arteria iliaca communis dextra a vena cava inferior s malým okolním organizovaným hematomem).

Následně nemocný podstoupil intervenční perkutánní angioplastiku arteria iliaca communis dextra. Do místa zkratu byl implantován stentgraft s dosažením kompletního uzávěru zkratu.
Již při kontrole jeden měsíc po výkonu byla objektivně prokázána kompletní regrese dilatace pravé komory, vymizení plicní hypertenze, a také subjektivní odeznění obtíží.

Závěr: Případ nemocného popisuje raritní příčinu pravostranného srdečního selhání, na kterou je potřebné myslet při vyloučení běžných příčin. Objektivní zobrazovací vyšetření a laboratorní vyšetření NT-pro BNP dokumentuje úplnou reverzibilitu dysfunkce pravé komory, městnavého srdečního selhání a vymizení plicní hypertenze.