SROVNÁNÍ INVAZIVNÍHO A ECHOKARDIOGRAFICKÉHO MĚŘENÍ PLICNÍ CÉVNÍ RESISTENCE U NEMOCNÝCH S TĚŽKOU DYSFUNKCÍ LEVÉ KOMORY
Cíl: Cílem práce bylo srovnání hodnocení plicní cévní resistence (PCR) invazivním a echokardiografickým měřením u nemocných (n) s těžkou dysfunkcí levé komory srdeční. Nemocní byli indikování k srdeční resynchronizační léčbě (SRL).
Soubor a metoda: Hodnoceno bylo 25 n (15 n s ICHS, 10 n s DKMP, ve věku 68,9 ± 8,1 let; 21 mužů). Soubor byl charakterizován EF LV 23,9 ± 5,6 %, LVEDD 70,0 ± 6,1 mm, LAESD 50,6 ± 6,1 mm, MR 2,1 ± 0,5 st., TR 2,0 ± 0,7 st.. Pravostrannou srdeční katetrizací (PSK) s termodilučním měřením srdečního výdeje (CO) byla stanovena PCR /PCR = PCWP(mm Hg)/CO (l/min) (W.j.)/. Výsledky byly srovnány s echokardiografickým měřením, kterým byla stanovena PCR dle vztahu PCR = TRV (m/s)/TVIRVOT (cm)x10 + 0,16 (W.j) (TRV-vrcholová rychlost trikuspidální regurgitace, TVI – časový integrál rychlosti průtoku v RVOT). Echokardiografické vyšetření bylo provedeno před SRL, v den výkonu. PSK s termodilučním měřením CO byla provedena v úvodu výkonu.
Výsledky: PSK: mAP 35,4 ± 11,1 mm Hg, PCWP 26,0 ± 8,6 mm Hg, CO 3,6 ± 0,9 l/min. PCRpsk byla 2,98 ± 2,42 W.j. Echokardiografické parametry: TRV 3,0 ± 1,1 m/s, TVI RVOT 16,3 ± 6,0 cm. PCRecho byla 2,22 ± 1,15 W.j. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi stanovením PCR oběma metodami v celém souboru n (2,98 ± 2,42 vs 2,22 ± 1,15 W.j; p = 0,17) s korelačním koeficientem r = 0,74. V celém souboru bylo 7 n s transpulmonálním gradientem (TPG) > 12 mm Hg. V této skupině n jsme prokázali signifikantní rozdíl v měření PCR (PCRpsk 5.99±2.60 vs PCRecho 2.59±1.00 Wu; p<0.05).
Závěr: Echokardiografické stanovení PCR u nemocných s těžkou dysfunkcí levé komory je srovnatelné s invazivním měřením. Limitací pro echokardiografické stanovení PCR může být zvýšení TPG. Naše výsledky jsou limitovány malým souborem nemocných.