VARIABILITA DOBY DO NORMALIZACE PLICNÍHO KAPILÁRNÍHO TLAKU V ZAKLÍNĚNÍ PATOLOGICKY ZVÝŠENÉHO ZÁTĚŽÍ. DŮSLEDKY PRO ECHOKARDIOGRAFICKOU DIAGNOSTIKU

Úvod a cíl: Echokardiografické dopplerovské parametry pro neinvazivní stanovení zátěží navozeného vzestupu plicního kapilárního tlaku v zaklínění (PCWP) jsou získávány v pozátěžové periodě, podle doporučení Evropské (EAE) a Americké (ASE) echokardiografické společnosti často až po zobrazení základních 2D projekcích. To v praxi vede minimálně k 1-2 minutovému zpoždění v získávání dopplerovských parametrů. Cílem této práce bylo posoudit časový průběh pozátěžové normalizace PCWP k určení optimálního načasování dopplerovské echokardiografie.

Soubor a metodika: Sedmdesát jedna nemocných po ortotopické srdeční transplantaci s vysokým rizikem srdečního selhání s normální ejekční frakcí levé komory bylo současně vyšetřeno zátěžovou pravostrannou srdeční katetrizací a echokardiografií. Poměr časné diastolické rychlosti plnění levé komory (E) k časné diastolické rychlosti pohybu mitrálního annulu (e´) byl použit k neinvazivnímu odhadu zátěží navozeného vzestupu PCWP.

Výsledky: Padesát jedna nemocných mělo zátěží navozený vzestup PCWP >= 8 mmHg a dosáhlo maximálního PCWP >= 20 mmHg. Pozátěžové normalizace PCWP v 1, 2, 3, 4, a >=5 minutě bylo dosaženo u 7 (13,7%), 11 (21,6%), 10 (19,6%), 6 (11,8%) a 17 (33,3%) nemocných. Dohromady 18 nemocných (35,3%) tedy mělo normální pozátěžový PCWP v době, kdy je možno podle EAE a ASE začít získávat dopplerovské parametry k průkazu zátěžového vzestupu PCWP.

Závěr: Doba do normalizace PCWP po zátěži je velmi různorodá a významný podíl nemocných má jen velmi krátkou dobu (<= 2 min), po kterou zůstává PCWP po zátěži zvýšen. Tuto skutečnost je třeba vzít v úvahu při provádění echokardiografické neinvazivní diagnostiky zátěží navozeného vzestupu PCWP.