Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

DÁVKOVÁNÍ HEPARINU PŘI RENÁLNÍ DENERVACI: ZKUŠENOSTI KARDIOCENTRA TŘINEC

P. Juránek, O. Jiravský, I. Nykl, M. Branny (Třinec)
Tématický okruh: Intervenční kardiologie
Typ: Poster - lékařský, XXI. výroční sjezd ČKS

Úvod: Katétrová renální  denervace sympatiku (RDN) je novou metodou zkoumanou v léčbě rezistentní arteriální hypertenze. Podstatou je aplikace radiofrekvenční energie s poškozením periarteriální nervové pleteně renálního sympatiku, která vede následně k poklesu celkové sympatické overaktivity a krevního tlaku. V prevenci lokálních tromboembolických komplikací je povoleno aplikovat radiofrekvenční energii při ACT vyšší než 250 s. Stanovisko odborných společností udává, že k dosažení ACT nad 250s by mělo být dostačující podání 100j nefrakcionovaného heparinu na 1 kg váhy pacienta.

 

Metodika a soubor:  Od září 2011 do listopadu 2012 jsme provedli RDN z indikace rezistentní arteriální hypertenze u 35 pacientů (20 mužů a 15 žen) s průměrnou váhou 90,9±16,0 kg. ACT jsme měřili dvěmi přístroji HEMOCHRON® Jr. Signature. Krevní vzorky byly odebírány minimálně 15 min po úvodní intravenózní aplikaci heparinu v úvodní dávce  100j/kg. Odběry byly opakovány po aplikaci dalších  bolusů heparinu (v odstupu 15 min) dokud nebylo dosaženo ACT nad 250 s.


Výsledky: K  dosažení ACT nad 250 s měřené výše popsanou metodikou bylo potřeba podat průměrně 11771±2263  jednotek nefrakcionovaného heparinu, tj. 130 ±17 j/kg.  Rozptyl hodnot celkového podaného heparinu byl od 100 j/kg jako minimum do 155 j/kg jako maximum.  Doporučovaná dávka 100 j/kg vedla k dosažení ACT nad 250 s pouze u 5 pacientů z 35. Průměrná dávka podávaného heparinu byla o 30% vyšší než udává současné doporučení.


Závěr:  Průměrná dávka heparinu k dosažení ACT nad 250s byla v našem souboru 130 ±17 j/kg . Pouze u 5 pacientů z 35 stačil úvodní bolus 100j/kg heparinu k dosažení ACT nad 250s. Naše zkušenosti ukazují, že doporučovaná dávka heparinu je pro většinu pacientů nedostatečná k dosažení požadovaného ACT.  Nejvíce problematickou otázkou zůstává přesnost měření metodikou ACT při absenci dalších kontrolních mechanismů .