SROVNÁNÍ HISTOLOGICKÝCH ZMĚN V OKOLÍ KOMOROVÝCH ELEKTROD VYLUČUJÍCÍCH A NEVYLUČUJÍCÍCH STEROIDY U ZEMŘELÝCH NOSITELŮ IMPLANTABILNÍCH PACEMAKERŮ

Cíl: Posoudit histologické změny v okolí komorových elektrod pacemakerů (PM). Porovnat nálezy u elektrod vylučujících a nevylučujících steroidy (dále jen steroidní a nesteroidní elektrody).
Metody:  Od II/2005 do VIII/2008 byly u 48 pitvaných nositelů PM posouzeny histologické změny v okolí elektrod. Zejména změřena největší tloušťka vaziva, event. i granulační tkáně kolem konce elektrod.
Výsledky: Maximální tloušťka lemu kolem steroidních komorových elektrod PM (n=20) činila 0,77 ±  0,33 (0,25-1,5)mm. U nesteroidních elektrod (n=28) činila 0,79 ± 0,49 (0,15-2,3) mm. Z toho u fraktálních nesteroidních elektrod (n=25) byl lem 0,79 ± 0,50 (0,15-2,3) mm. Tyto rozdíly nebyly statisticky významné. Granulační tkáň a (fibrinové tromby) byly přítomny u 5, (resp. 5) z 20 steroidních komorových elektrod PM  a u 3, (resp. u 6) z 28 elektrod nesteroidních. Zjištěna relativně častá přítomnost cizího materiálu a vícejaderných buněk v okolí steroidních elektrod.
Diskuse: Příznivý účinek vylučování steroidů na snížení stimulačního prahu uplatňující se v akutní fázi po implantaci je znám. Pravděpodobně po vyčerpání protiedematózního účinku steroidů se utvoří stejná vazivová vrstva u elektrod vylučujících i nevylučujících steroidy. Vzhledem k velkému
podílu fraktálních elektrod nelze vyloučit příznivý účinek jejich roztříštěného povrchu na menší tvorbu vaziva.
Závěry: Tloušťka vazivového lemu kolem komorových elektrod PM vylučujících i nevylučujících steroidy byla v našem souboru stejná. Úvodní protiedematózní  účinek steroidů  není zřejmě následován efektem antifibrotickým.