DYNAMIKA KOŘENE AORTY A AORTÁLNÍ CHLOPNĚ HODNOCENÁ POMOCÍ CT: POUŽITÍ PRO TRANSKATETRÁLNÍ VÝMĚNU AORTÁLNÍ CHLOPNĚ

Cíl: Pomocí CT měření zjistit časový bod v rámci kardiálního cyklu kdy rozměry kořene aorty a aortální chlopně dosahují maximálních velikostí. Plánování TAVI (Transcatheter Aortic Valve Implantation) na základě těchto informací může snížit incidenci neshody mezi velikostí anulus aortae a chlopňové protézy a tím potenciálně zlepšit výsledky zákroku.

Soubor a Metodika: U 52 konsekutivních kandidátů TAVI bylo na kardiálních CT snímcích rekonstruovaných v 11 časových bodech během kardiálního cyklu měřeno 10 rozměrů, které zahrnovaly kompletní kořen aorty a aortální chlopeň. Pro každou strukturu byl určen časový bod v rámci kardiálního cyklu se statisticky signifikantně největším/nejmenším rozměrem (párový t-test). Rovněž bylo testováno, zda systolická velikost anulus aortae vede k výběru jiné perkutánní protézy než diastolický rozměr.

Výsledky: Čtyři z deseti testovaných struktur prochází během kardiálního cyklu signifikantními změnami velikostí (p˂0.05) s maximem pouze během systoly. Tyto struktury a jejich rozsah pohybu (Δ) jsou: nejkratší rozměr anulus aortae, Δ=3.7±1.3 mm; sinotubulární junkce, Δ=2.9±1.1 mm; kořen aorty na úrovni levého koronálního ústí, Δ=3.5±0.9 mm; kořen aorty v nejširším bodě aortálních sinů, Δ=2.8±0.9 mm. Snímky rekonstruované ve 20 % kardiálního cyklu poskytují maximální průměr kořene aorty a zároveň minimální vzdálenost mezi anulus aortae a koronárními ostii. Výběr protézy na základě systolických, anebo diastolických snímků vedl k volbě rozdílné velikosti alespoň u 20 % případů.

Závěr: Rozdíly ve velikosti anulus aortae mezi systolou a diastolou mají klinický význam pro volbu velikosti protézy. Plánováním TAVI zákroku na základě měření z CT snímků rekonstruovaných ve 20 % RR intervalu můžeme potenciálně předejít volbě příliš malé protézy.