AKUMULACE TRIACYLGLYCEROLŮ A JEJICH VZTAH K REDOXNÍMU STAVU V MYOKARDU U SRDEČNÍHO SELHÁNÍ

Cíl: Experimentální práce na transgenních modelech naznačují, že zvýšená akumulace triacylglycerolů (TAG) v myokardu může přispívat k progresi chronického srdečního selhání (ChSS). Pro nedostatek studií kvantifikujících lipidy v selhávajícím humánním myokardu není jasné, zda se tento mechanismus může uplatňovat i v klinické praxi. Cílem studie bylo přímo kvantifikovat množství TAG v myokardu a zjistit vztah k redoxnímu stavu tkáně a ke klinickým charakteristikám.
Soubor a metodika: Vyšetřili jsme vzorky myokardu od 49 pacientů s terminálním ChSS (prům. 52 let, 86% mužů, 45% ICHS, 49% DKMP, 6% jiná dg.), kteří podstoupili srdeční transplantaci nebo implantaci levostranné mechanické podpory a od 20 kadaverózních dárců orgánů (průměr 42 let, 45% muži) bez ChSS. Ve vzorcích jsme analyzovali množství myokardiálních TAG (chemicky, chloroform-metanolovou extrakcí) a množství redukované a oxidované formy glutathionu (GSH a GSSG).
Výsledky: Pacienti s ChSS měli oproti kontrolám vyšší množství myokardiálních TAG (8,07± 3,95 vs. 5,60±3,36 μmol/g vlhké tkáně, p= 0,017), nižší hladinu GSH (2,10±0,51 μmol/g vlhké tkáně vs. 2,79± 0,92, p= 0,0002) a GSSG (0,12 ± 0,05 μmol/g vlhké tkáně vs. 0,17± 0,13, p= 0,02) ale podobný poměr GSH/GSSG. Množství myokardiálních TAG bylo nezávislé na věku, pohlaví, etiologii HF, přítomnosti diabetu mellitu, BMI i na stupni mitrální regurgitace. U kontrol existovala pozitivní korelace mezi myokardiálními TAG a redoxním stavem (poměrem GSH/GSSG, r=0,53, p=0,015), naopak u pacientů s ChSS byla tato korelace negativní (r= -0,31, p=0,02).
Závěr: V myokardu pacientů s ChSS je oproti jedincům z kontrolního souboru přítomna zvýšená akumulace TAG, která není vysvětlitelná věkem nebo přidruženými onemocněními. Myokardiální TAG vykazují u obou skupin nemocných protichůdný vztah k redoxnímu stavu, což poukazuje na rozdílné mechanismy akumulace.