VÝZNAM PŘÍTOMNOSTI DIASTOLICKÉ DYSFUNKCE LEVÉ KOMORY NA RECIDIVU ARYTMIE PO RADIOFREKVENČNÍ ABLACI PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACE SÍNÍ

Úvod: 
Diastolická dysfunkce je spojena se zvýšením plnících tlaků levé komory (LK). Chronické tlakové přetížení síní vede ke vzniku fibrózy v levé síni (LS).

Soubor a metodika:
75 pacientů podstoupilo radiofrekvenční ablaci (RFA) paroxysmální fibrilace síní (FS). Do 24 hodin před RFA byli vyšetřeni echokardiograficky se zaměřením na diastolickou funkci LK. Po RFA byla vysazena antiarytmika. Pacienti podstoupili 7-denní Holter EKG za 3, 6, 9 a 12 měsíců po ablaci. Jako recidiva arytmie byla hodnocena jakákoliv dokumentovaná FS za 3-12 měsíců od ablace.

Výsledky:
Recidiva arytmie byla zaznamenána u 15 pacientů ze 75 (20 %). Mezi pacienty s recidivou a bez recidivy FS nebyl rozdíl ve věku, délce trvání arytmie, CHA2DS2VaSc, délce aplikace RF energie, ejekční frakci LK, velikosti LS. Signifikantní rozdíl byl nalezen v parametrech diastolické funkce LK: Em septální (Ems, 8,1±0,43 vs.6,2±0,62 cm/s) a laterální (Eml, 10.6±3,7 vs. 9±4 cm/s) části mitrálního anulu a poměru E/Em (5.4±2   vs. 6,6±2,2). V ROC analýze cut-off Ems <7 cm/s dosáhla senzitivity 92% (95% CI 59-87%), specificity 58% (95% CI 43-74%) a NPV 96% v predikci rekurence FS po RFA (AUC 0.73, p<0.001). Specificita Ems vzrostla na 80% při Ems≤5 a na 93,3% při Ems≤4 při adekvátním poklesu senzitivity. Cut-off Eml≤9 dosáhla senzitivity 77% (95% CI 0,46-0,95), specificity 59% (95% CI 0,43-0,74) (AUC 0,70, p=0,0135). Poměr E/Em>7 dosáhl senzitivity 64,3% (95% CI 0,35-0,87), specificity 72,3% (95% CI 0,57-0,84) (AUC 0,65, p=0,0325).

Závěr:
Pacienti s recidivou fibrilace síní po katetrizační ablaci mají častěji diastolickou dysfunkci. Parametry diastolické funkce mohou být využitelné v predikci recidivy. Čím výraznější je diastolická dysfunkce, tím více lze předpokládat recidivu fibrilace síní po ablaci.