UCELENÁ REHABILITACE U AKUTNÍ CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY

CÍL
Cílem práce byla analýza funkčního stavu nemocných po akutní cévní mozkové příhodě (CMP)  se středně těžkým a lehkým postižením pomocí testů měření funkční nezávislosti, testu soběstačnosti, testu kognitivních funkcí a chůze v průběhu hospitalizace s intenzivní rehabilitační léčbou.
METODIKA
V souboru pacientů po CMP (96 pacientů průměrného věku 62 ± 12 let), jsme hodnotili  výsledky testovaní míry  funkční nezávislosti (Functional independence measure -FIM), testu soběstačnosti (Barthel test -BI); a výsledky hodnocení kognitivních funkcí (Mini -mental state examination -MMSE), hodnocení celkového stavu a chůze (podle pracoviště Chedok McMaster rehabilitation centre -CH). Testy byly provedeny první den započetí rehabilitační péče (před) a následně při propuštění z neurologické kliniky (po). Pacienti absolvovali po dobu hospitalizace( průměrná délka 14,2 ± 7,5 dne dní) individuální trénink minimálně 5 dní v týdnu, 2x denně. Rehabilitační léčba byla prováděna na základě lékařského předpisu a obsah cvičební jednotky, výběr cviků a metodik se odvíjel od kineziologického rozboru, funkčního vyšetření soběstačnosti a aktuálního stavu pacienta. Intenzita byla dle potřeby 1-2x denně individuálního cvičení minimálně 5 dnů v týdnu s využitím facilitačních prvků a metod, pacientům byla zajištěna i logopedická a psychologická péče.
VÝSLEDKY
Hodnotili jsme celkové skóre (průměr ± SD) před versus po akutní léčbě;
FIM (98,2 ±15,7 vs. 110,9 ± 13,5 **), BI  (78,2 ± 16,7 vs. 94,5 ± 8,6**), MMSE (25,2 ± 4,7 vs. 28,0 ± 2,6** ), CH  (79,8 ±16,2 vs. 92,0 ± 11,6** ).
ZÁVĚRY
Výsledky ukázaly, že medikamentozní léčba spolu s intenzivní rehabilitací vedla u  pacientů po CMP ke zlepšení výsledků hodnot  motorických i kognitivních funkcí u všech použitých testovacích škál oproti hodnotám vstupním a rozdíly byly statisticky signifikantní.
Podporováno MSM0021622402