KARDIOVASKULÁRNÍ REHABILITACE U ŽEN S CHRONICKOU ISCHEMICKOU CHOROBOU SRDEČNÍ

Cílem studie bylo posoudit vliv 12týdenního řízeného ambulantního rehabilitačního programu u  žen s chronickou ischemickou chorobou srdeční (ICHS) na výkonnost, funkční zdatnost a maximální silovou zátěž v testu jednou opakované maximální síly (one repetition maximum test, 1-RM).
Metodika: 14 žen s ICHS (56 ± 11 let, EF LK 52 ± 10 %)  bylo vyšetřeno před a po 12týdenním rehabilitačním programu. Za ICHS byl považován stav po 6 měsících po PCI nebo akutním infarktu myokardu. Ambulantní řízený rehabilitační program probíhal 3x týdně 12 týdnů. Před zahájením a po ukončení programu bylo provedeno spiroergometrické vyšetření do symptomy limitovaného maxima. Byla stanovena intensita zátěže pro aerobní fázi tréninku na úrovni anaerobního prahu. Před a po skončení programu byl proveden test 1-RM u tří cviků posilovacího tréninku. Výsledky: Po 12týdenním kombinovaném tréninku se zvýšil vrcholový příjem kyslíku z 1265 ±276 ml.min-1 na 1412 ± 290 ml.min-1 (p < 0,05),  příjem kyslíku na kilogram z 16,8 ± 3,0 ml.min-1.kg-1 na 18,6 ±3,8 ml.min-1.kg-1 (p < 0,05) a maximální dosažený výkon z 87 ± 18,6 W na 100 ± 22,2 W (p<0,05), maximální výkon na kg z 1,2±0,31W.kg-1 na 1,3± 0,32 W.kg-1. V testu 1-RM se signifikantně zvýšila maximální silová zátěž u všech tří cviků posilovacího tréninku – stahování kladky z 27 ± 4,7 kg na 31 ± 6,9 kg, tj. o 4 kg (p < 0,05), odtahování kladky  z 26 ± 8 kg na 30 ± 5,9 kg, tj. o 4 kg (p < 0,05) a extenze dolních končetin z 26 ± 5,9 kg  na  31 ± 7,8 kg, tj. o 5 kg  (p < 0,05).
Závěr: Dvanáctitýdenní rehabilitační program s kombinovanou zátěží vedl ke zvýšení aerobní kapacity, maximálního dosaženého výkonu i maximální  silové zátěže v testu 1-RM u tří cviků posilovacího tréninku.
Podporováno grantem IGA NS 10096-4.