VLIV RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBY NA SYSTOLICKOU FUNKCI PRAVÉ KOMORY

Cíl: V prospektivní studii posoudit vliv resynchronizační léčby (SRL) na systolickou funkci pravé komory (PK) u respondérů a non-respondérů.
Soubor pacientů a metodika: 58 pacientům prům. věku 67±9 let, NYHA II-III/IV, s prům. šíří QRS komplexu 193±33 ms, diagnózou DKMP 22x, ICHS 33x, koincidencí obojího 3x byl v období 7/2005-5/2008 implantován biventrikulární systém. Před implantací, za 3 a 15 měsíců po implantaci byly hodnoceny: NYHA, kvalita života, 6-minutový test chůze (6MWT). Kromě standardního UZ vyšetření jsme hodnotili systolickou funkci PK pomocí pohybu trikuspidálního anulu v místě při volné stěně PK (TAPSE) a dále přítomnost interventrikulární dyssynchronie (IVMD). Za respondéra byl označen každý pacient, u kterého došlo po 15 měsících k současnému zlepšení kvality života, třídy NYHA a/nebo prodloužení ujité vzdálenosti při  6MWT o více než 10%. 
Výsledky:  Po 15 měs. bylo označeno za respondéry na SRL 66% nemocných a 33% za non-respondéry. K významnému zlepšení funkce PK došlo v obou skupinách již za 3 měs. (TAPSE respondéři vstupně 17,8±4,0 mm, po 3 měs. 18,4±3,8 mm, p < 0,05, TAPSE non-respondéři vstupně 15,2±3,1 mm, po 3 měs. 16,2±3,9 mm, p<0,05). Mezi 3 a 15 měs. došlo k dalšímu zlepšení systolické funkce PK pouze ve skupině respondérů (TAPSE 3 měs. 18,4±3,8 mm, po 15 měs. 19,4±3,7 mm, celkově za 15 měs. p<0,001). U non-respondérů došlo naopak ke zhoršení systolické funkce PK (TAPSE 3 měs. 16,2±3,9 mm, za 15 měs. 15,6±3,1 mm, p<0,05). K významnému zmenšení  PK došlo pouze ve skupině respondérů po 15 měs. (velikost  PK vstupně 29,3±5,0 mm, za 15 měs. 27,8±4,2 mm, p<0,05). 
Závěr: Bylo zjištěno, že ve skupině respondérů došlo po 15 měsících SRL ke statisticky významnému zlepšení systolické funkce PK měřené parametrem TAPSE a současně k významnému zmenšení velikosti PK. Ve skupině non-respondérů tyto změny nebyly pozorovány.