RIZIKOVÁ STRATIFIKACE AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIE

 Cíl: Plicní embolie (dále PE)  je onemocnění s velmi heterogenním průběhem i prognózou.
 Nejvýznamnějším prediktorem akutní mortality PE je  hemodynamická nestabilita - hypotenze , šok, kardiopulmonální resuscitace. Menší prognostickou závažnost u hemodynamicky  stabilních pacientů má přítomnost dysfunkce pravé srdeční komory prokázáná echokardiograficky, nebo elevací kardiomarkerů (troponiny, BNP).
      Dosud není jednoznačně prokázána  prognostická hodnota některých klinických symptomů (tachykardie, synkopa, přítomnost současné žilní trombózy), i některých paraklinických vyšetření (výše D dimerů, CRP, velikost embolů při CT vyšetření).
 Soubor a metodika: Provedli jsme retrospektivní analýzu  dokumentace pacientů s plicní embolii hospitalizovných v naší nemocnici v letech 2002-2006, zjišťovali jsme, které ze sledovaných parametrů jsou  prediktory vyššího či nižšího rizika mortality.
 Výsledky:Celkem bylo v daném období v naší nemocnici hospitalizováno 245 pacientů s plicní embolií, z nich za hospitalizace zemřelo 31 pacientů (mortalita 12.7%). Jako prediktory vyšší  mortality jsme prokázali tyto parametry:
1.Resuscitace – mortalita(dále mt) 80%,poměr rizika( dále  RR) 6,3
2.Hypotenze/šok – mt 40,9%,( RR 3,2)
3.Imobilita  - mt 36,7%, (RR 2,9)
4.Demence  – mt 30,3%,(RR 2,4)
5.Klidová dyspnoe  – mt 19,2%( RR 1,5).
Jako  prediktory příznivého průběhu jsme prokázali jen normotenzi – mt 9.8%,( RR 0.8) a negativní hodnotu troponinu I  - mt 6,5%,(RR 0.5). Nepodařilo se prokázat negativní prognostický význam echo nálezu dysfunkce pravé komory, pozitivního troponinu, pravděpodobně proto, že část  pacientů v našem souboru zemřela dříve, než  tato vyšetření mohla být provedena.
 Závěr: Naše práce poukazuje na důležitost klinického vyšetření ke stanovení prognózy PE.. Klinické vyšetření  mělo v našem souboru  vyšší předpovědní hodnotu než obvykle prováděná paraklinická vyšetření.