Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

VÝSLEDKY TŘÍLETÉHO SLEDOVÁNÍ NEMOCNÝCH PO ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBĚ ILEOFEMORÁLNÍ FLEBOTROMBÓZY

D. Ručka, K. Bojanovská, J. Lubanda, L. Skalická, P. Procházka, S. Heller, O. Dostál, P. Vařejka, M. Chochola, D. Karetová (Praha)
Tématický okruh: Ambulantní péče
Typ: Poster - lékařský, XX. výroční sjezd ČKS

Cíl

Posoudit střednědobé výsledky endovaskulární léčby u nemocných s ileofemorální flebotrombózou.

Soubor a metodika

Z celkového počtu 342 nemocných s ileofemorální flebotrombózou, kteří byli v posledních 15 letech léčeni endovaskulárně, bylo do souboru zařazeno 204 nemocných. Všichni byli v akutním stavu léčeni endovaskulárně (lokální trombolýza s eventuální implantací stentu do pánevních žil). Ambulantně pak podstoupili klinické vyšetření se zaměřením na přítomnost posttrombotického syndromu a vaskulární ultrasonografii. Ambulantní kontroly probíhaly ve 3, 6, 12, 24 a 36 měsíci od akutní příhody.

Výsledky 

Průměrný věk nemocných byl 30 +/-15 let. 76% souboru tvořily ženy. 77% nemocných bylo léčeno pro levostranné a 17% pro pravostranné postižení. 6% nemocných mělo ileofemorální flebotrombózu lokalizovanou oboustranně. Ve 43% případů byla flebotrombóza provázena symptomatickou plicní embolií. Nejčastěji se vyskytujícím rizikovým faktorem byla trombofilie (70% nemocných) a to především mutace f.V Laiden. Mayův-Turnerův syndrom byl v případě levostranné lokalizace trombózy přítomen v 96% případů. Endovaskulární léčba byla úspěšná v 89% případů. K recidivě pánevní flebotrombózy došlo u 13% nemocných. Většina z nich (9%) se vyskytla v prvních 3 měsících po endovaskulární léčbě. V dalším průběhu již bylo riziko retrombózy minimální (0,5-1% ročně). Posttrombotický syndrom se vyskytl u 17% nemocných s průchodným pánevním řečištěm a u 75% nemocných s uzavřeným pánevním řečištěm. Poměr závažného posttrombotického syndromu byl ve skupinách: 0,5% vs.75%.

Závěr:

Endovaskulární léčba ileofemorální flebotrombózy je bezpečnou a efektivní terapeutickou metodou. Ve vysokém procentu případů vede k dlouhodobé průchodnosti pánevních žil postižených flebotrombózou. Významně snižuje riziko posttrombotického syndromu.