SRDEČNÍ PORANĚNÍ V SOUVISLOSTI S INTERVENČNÍM VÝKONEM

Cíl: Analýza výsledků nemocných chirurgicky revidovaných pro poranění během intervenčního výkonu
Soubor a Metodika: Do retrospektivní analýzy bylo zahrnuto celkem 20 nemocných, kteří podstoupili chirurgickou léčbu poranění srdce během intervenčního výkonu v období III/2002-XII/2011 na Kardiochirurgické klinice FNOL.
Výsledky: Průměrný věk v souboru dosáhl 78,4±9,8 roku s lehkou dominancí ženského pohlaví (55%). Nejčastějším důvodem chirurgické intervence bylo poranění během PCI (35%) či implantaci stimulační elektrody (35%) následované poraněním v souvislosti s perikardocentézou (15%), sternální punkcí (5%), katetrizací plicnice (5%) a torakoskopickým výkonem na plíci (5%). Důvodem revize byla rozvinutá srdeční tamponáda (45%), významný hemoperikard (50%) nebo exsanquinační krvácení (5%) samostatně nebo v kombinaci (10%) s běžící myokardiální ischémií. Polovina nemocných byla v době indikace revize hemodynamicky nestabilní nebo v kritickém stavu, u 3 nemocných (15%) bylo k revizi přistoupeno přímo na intervenčním sále. Průměrný čas mezi konzultací kardiochirurga a provedením revize dosáhl 99,5±66,6 min. Ve sledovaném souboru zemřelo celkem 7 nemocných (35%) z čehož 4 v perioperačním období (20%) a další 3 po překladu na spádová pracoviště (15%). Mortalita nemocných revidovaných v hemodynamicky nestabilním stavu dosáhla 50%. Celková průměrná doba pobytu na JIP byla a 90±76,9 min a doba hospitalizace 7,1±3,1 dnů.

Závěr: Četnost chirurgických výkonů po periintervenčích srdečních poraněních je velmi nízká (0,25% v našem souboru). Nicméně mortalita těchto poranění setrvává stále vysoká a je závislá na hemodynamickém stavu nemocných a rychlosti provedení chirurgické revize.