TĚŽKÝ SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE JAKO MOŽNÁ PŘÍČINA MALIGNÍCH ARYTMIÍ (KAZUISTIKA)

 Syndrom spánkové apnoe je závažné onemocnění, při kterém dochází během spánku k zástavám dechu. Během těchto zástav se nedostává do organismu dostatek kyslíku. Mimo jiné způsobuje vysoké riziko srdečněcévních onemocnění. Typickým rizikovým pacientem je obézní pacient s krátkým krkem, chronickou únavností, špatným spánkem a udávaným chrápáním. Často se jedná o pacienty s rezistentní hypertenzí, bez nočního poklesu či dokonce s paradoxním vzestupem tlaku krve během nočních a hlavně v brzkých ranních hodinách při ambulantním měření tlaku krve.

 V kazuistice autoři popisují případ pacientky s vysokým rizikem ICHS (pozitivní rodinná anamnéza stran ICHS, diabetes, dyslipidémie, hypertenze, nikotinismus). Ve 47 letech prodělala v ranních hodinách dokumentovanou ataku fibrilace komor, které předcházely parestezie horních končetin a tlak na hrudi. Následná komplexní vyšetření včetně elektrofyziologie byla s negativním nálezem, pouze při koronarografii popsána výrazně spasmující pravá věnčitá tepna. Případ byl uzavřen jako pravděpodobná vazospastická angina pectoris s možnou indukcí fibrilace komor.

 Pacientka byla následně předána do ambulantní péče kardiologa. Pro udávanou hypertenzi při selfmonitoringu TK doplněno ambulantní měření tlaku krve, při kterém zjištěna středně těžká až těžká systolickodiastolická hypertenze hlavně v brzkých ranních hodinách při zavedené kombinované antihypertenzní terapii. Přesto že se nejednalo o typickou rizikovou pacientku (76 kg, 172 cm, bez únavnosti, poruch spánku či udávaného chrápání),  doplněno vyšetření ve spánkové laboratoři. Zde byl zjištěn těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe indikovaný k léčbě přetlakem.

 Autoři předpokládají jako možnou příčinu fibrilace komor (vedle vazospastické anginy pectoris) i těžký syndrom obstrukční spánkové apnoe, a to u pacientky, která je jinak pro toto onemocnění neriziková.