OMEZUJÍ ICD PŘÍSTROJE SVÉ NOSITELE VE SPORTOVNÍCH AKTIVITÁCH?

Implantace ICD přístroje představuje u rizikových osob jedinou možnost, jak odvrátit riziko náhlého arytmického úmrtí. V ČR se v posledních letech provádí více než 2000 primoimplantací ICD ročně. Část nemocných má pokročilé organické srdeční onemocnění, které jakoukoli sportovní aktivitu znemožňuje. Existuje ale určitá malá podskupina osob, zejména s primárním elektrickým onemocněním srdce, která má dostatečnou fyzickou výkonnost přinejmenším na rekreační sport. Je však třeba si uvědomit určitá rizika sportu u nositelů ICD systémů. První z nich je riziko poškození systému kolizí se soupeřem nebo možnou překážkou. Sporty s velkou pravděpodobností kolize a z toho plynoucího poškození systému nejsou vhodné pro nositele implantátů. Dalším problémem, vyskytujícím se hlavně u mladších jedinců, je možnost falešné interpretace sinusové tachykardie jako komorové tachykardie. Může dojít k zahájení antitachykardické terapie, její aplikace však může skutečnou maligní komorovou arytmii indukovat. Pokud je maligní arytmie indukována posledním z naprogramované řady výbojů, dále již přístroj nezasahuje a ponechává běžící maligní arytmii se všemi důsledky. Řada nemocných s primárně elektrickým onemocněním srdce má výrazně zvýšené riziko vzniku maligní arytmie při vzestupu hladiny katecholaminů. Při extrémní námaze může vzniknout nepřestávající maligní arytmie, na kterou je aplikována celá naprogramovaná terapeutická sekvence, aniž dochází definitivnímu ukončení maligní arytmie se všemi důsledky. Je tedy třeba konstatovat, že provádění rekreačních sportů je u většiny nemocných možné pouze v případě, že nadměrně nezatěžují kardiovaskulární aparát a nejsou spojeny s  rizikem poškození systému. Při sportech náročných na aerobní výkonnost však u řady nemocných nepředstavuje ICD přístroj dostatečnou ochranu proti náhlému arytmickému úmrtí.