SROVNÁNÍ VLIVU NORMOTERMIE, HYPOTERMIE, ISCHEMICKÉHO POSTCONDITIONINGU A OXIDU DUSNATÉHO NA OXIDATIVNÍ STRES A HEMODYNAMICKÉ PARAMETRY PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ

Úvod. Mírná léčebná hypotermie (HT) byla zavedena do léčby poresuscitačního syndromu na základě klinických studií, ve kterých byl tento postup srovnáván se standardní léčbou, tedy zpravidla s hypertermií. Přímé srovnání hypotermie s normotermií (NT) však doposud provedeno nebylo; stejně tak zatím nejsou údaje o účincích oxidu dusnatého (NO) a ischemického postconditioningu (IPC) po srdeční zástavě.
Metody. Pracovali jsme na biomodelu (prase domácí - samice, 45kg) v celkové anestezii na umělé plicní ventilaci (skupiny NT, HT, NO, IPC, vždy N=4). Po zavedení všech vstupů a napojení extrakorporální membránové oxygenace (ECMO), na minimálním průtoku ECMO (0.5 L/min) jsme indukovali srdeční zástavu – komorovou fibrilaci. Po uplynutí 20 minut se obnovil krevní oběh spuštěním ECMO 4.5 L/min a následovalo 90 min reperfuze. Cílová tělesná teplota byla udržována tepelným výměníkem přes oxygenátor. NO (80 ppm) byl přidáván do oxygenátoru po dobu reperfuze. IPC (3 cykly; 3 min globální ischemie/ 3 min reperfuze) následoval bezprostředně po obnovení oběhu. Reaktivní metabolity kyslíku (ROM) a celkovou antioxidační kapacitu (TAC) jsme stanovovali 3, 30, 60 a 90 min po obnovení průtoku; krevní tlak v aortě (AoTK), mozková a periferní oxygenace byly měřeny kontinuálně.
Výsledky. Nejvyšší hodnoty AoTK byly zaznamenány u HT (P<0.05 vs. NT), ale také ve skupině NO byly hodnoty AoTK vyšší než u NT (P<0.05). Nejvyšší mozkové oxygenace bylo dosahováno u HT (P<0.05 vs. NT, NO, IPC). Hodnoty ROM byly nejnižší u HT (P<0.05 vs. NT); hodnoty TAC se mezi skupinami významně nelišily.
Závěr. Naše výsledky ukazují, že HT po srdeční zástavě zlepšuje hemodynamické parametry a snižuje oxidativní stres ve srovnání s NT. Částečný protektivní účinek ve srovnání s NT jsme zaznamenali i při systémovém podání NO. Naproti tomu u IPC jsme příznivé ovlivnění sledovaných parametrů nepozorovali.