JE OPRAVDU INDIKOVANÁ SOUČASNÁ TRIKUSPIDÁLNÍ PLASTIKA U PACIENTŮ PODSTUPUJÍCÍCH NÁHRADU MITRÁLNÍ CHLOPNĚ JEN PŘI DILATACI TRIKUSPIDÁLNÍHO ANULU, BEZ PŘÍTOMNOSTI VÝZNAMNÉ TRIKUSPIDÁLNÍ REGURGITACE?

Cíl: Sekundární dilatace trikuspidálního anulu (TA) u pacientů se závažnou mitrální vadou může nebo nemusí být provázena trikuspidální regurgitací (TR). Řada pracovišť doporučuje provedení trikuspidální plastiky (TVP) současně s náhradou mitrální chlopně (MVR) při dilataci trikuspidálního anulu i bez přítomnosti významné trikuspidální regurgitace. Cílem naší práce bylo zjistit, zda u nemocných po MVR s dilatací TA dochází k vývoji významné regurgitace na trikuspidální chlopni.
Soubor a Metodika: retrospektivně jsme analyzovali soubor 144 pacientů, kteří podstoupili MVR na našem pracovišti v období 1/2003-12/2006. Podle šíře TA jsme nemocné rozdělili do 2 skupin. Skupina A (n=76, 48 žen) s TA < 38mm, a skupina B (n=68, 36 žen) s TA >= 38mm. Ve skupině A mělo 9 nemocných (12%) TR ≥2 st., ve skupině B 23 (34%). Předoperační průměrná NYHA třída byla v obou skupinách shodná 2,6 a zachovalý sinusový rytmus mělo ve skupině A 54%, ve skupině B 44% pacientů.  
Výsledky: Za rok od operace mělo ve skupině A TR ≥2 st. 5% a ve skupině B 18% nemocných. Funkční třída NYHA se zlepšila na průměrnou 1,4 v obou skupinách, nejvíce bylo ve tř. I (A 52%, B 54%). Sinusový rytmus mělo ve skupině A 76% pacientů, ve skupině B 67%. Jednoleté přežívání bylo v skupině A 95% v B 97%, pětileté přežívání bylo ve skupině A 89% a v B 84%.
Závěr: Za rok po náhradě mitrální chlopně nedochází k progresi trikuspidální regurgitace ani u pacientů s dilatací TA. Otázkou zůstává, zda tento příznivý trend vydrží i v delším odstupu od operace. Kompletní výsledky za 5 let od operace budou prezentovány na kongresu ČKS v květnu 2012.