SYMPTOMY, KVALITA ŽIVOTA, HOSPITALIZACE A PRACOVNÍ NESCHOPNOST PO ABLACI PAROXYSMÁLNÍ VERSUS DLOUHODOBÉ PERZISTENTNÍ FIBRILACE SÍNÍ – DVOULETÉ VÝSLEDKY BI-CENTRICKÉ STUDIE

Cíl: Ve srovnání s pacienty s paroxysmální FS (ParFS) se symptomy u pacientů s dlouhodobou perzistentní FS (DPFS) považují za menší a benefit z ablace za nižší.
Cílem práce bylo srovnání vstupních symptomů a zlepšení kvality života (QoL) po ablaci DPFS vs. ParFS.
Metodika: V období 1/2007 – 7/1009 byla první ablace provedena u 265 pacientů s ParFS vs. 126 pacientů s DPFS. Pacienti vyplnili dotazník na QoL (EQ-5D) a další  parametry před ablací a po 2 letech.
Výsledky: Pacienti s DPFS vs. ParFS měli vstupně méně palpitací (34 vs. 84%; <0,0001), hrudního dyskomfortu (6 vs. 18%; p=0,0026) a presynkop (5 vs. 13%, p=0,0181), naopak častější nevýkonnost (85 vs. 52%; p=0,0041) a dušnost 83 vs. 54%; p=0,0105). Na konci sledování 42±9 měsíců byl stabilní SR u 110 (87%) pacientů s DPFS vs. 217 (83%) pacientů s ParFS (p=0.7596). Ve skupinách DPFS vs. ParFS se po 2 letech zlepšily EQ-VAS (61±14 na 71±15 vs. 66±14 na 73±15) a EQ-5D (68±14 na 76±15 vs. 71±9 na 78±15) (všechna p<0.0001). Vstupní parametry pacientů s DPFS byly signifikantně horší (p=0.0005 pro EQ-VAS, p=0.0017 pro EQ-5D), ale po 2 letech nebyly významné rozdíly. Srovnání jednoročních období před ablací a před 2letou kontrolou ukázalo redukci v počtu hospitalizovaných pacientů (42% na 17%; p=0.0010 vs. 39% na 11%; p<0.0001) a počtu hospitalizačních dnů/pacienta (3.1±5.7 na 0.8±2.1 vs. 3.5±3.8 na 0.6±2.3; obě p<0.0001). Počet pacientů s pracovní neschopností (PN) se snížil z 25% na 6% (p=0011) vs. z 19% na 4% (p<0.0001). Počet dnů PN/pacienta se snížil z 19.8±61.7 na 0.8±3.7 (p=0.0005) vs. z 11.2±39.7 na 1.7±11.9 (p=0.0001).
Závěr: Vstupní QoL je u pacientů s DPFS významně horší než pacientů s ParFS. Dvouleté zlepšení QoL po ablaci je u pacientů s DPFS naopak větší a téměř dosahuje hodnot u pacientů s ParFS.

Podporováno granty IGA MZ NR9143-3/2007 a IGA MZ NS/9684-4/2008.