DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY KATETROVÉ ABLACE PRO FIBRILACI SÍNÍ U PACIENTŮ NAD 65 LET

Cíl: Navzdory vyšší prevalenci fibrilace síní (FS) ve vyšším věku je katetrová ablace u starších pacientů vzhledem k předpokládané nižší účinnosti indikována omezeně. Cílem práce byla retrospektivní analýza bezprostředních a dlouhodobých výsledků katetrové ablace u pacientů <65 versus ≥65 let věku.
Metodika: Katetrovou ablaci FS podstoupilo 653 pacientů <65 let a 213 pacientů ≥65 let (věk 53±8 vs. 69±4, zastoupení žen 22 vs. 45%; p<0.001). Zastoupení paroxysmální, perzistentní, resp. dlouhodobé perzistentní FS bylo 61 vs. 52% (p=0,21), 10 vs. 17% (p=0,01), resp. 29 vs. 31% (p=0,69)
Výsledky: Ve skupině pacientů <65 let vs. ≥65 let doba sledování 51±27 vs. 43±24 měsíců. Jednu, dvě, resp. tři reablace podstoupilo 26% vs. 25% (p=82), 9% vs. 6% (p=0,14), resp. 2% vs. 1% (p=0,33) pacientů. Doba výkonů, skiaskopie a aplikace RF energie (min) byla 270±82 vs. 278±81, 29±17 vs. 28±16, resp. 92±41 vs. 92±40 (všechna p=NS). Na konci doby sledování od poslední ablace 42±27 vs. 38±23 měsíců (p=0,04) mělo stabilní sinusový rytmus 556 (85%) vs. 161 (76%) pacientů (p=0,31), z toho 481 (74%) vs. 124 (58%) pacientů (p=0,07) bez antiarytmik. Recidivy paroxysmální FS/síňové tachykardie (AT) mělo 66 (10%) vs. 35 (16%) pacientů ((p=0,03), recidivy perzistentní FS/AT mělo 30 (5%) vs. 17 (8%) pacientů (p=0,08). Warfarin užívalo na konci sledování 27 vs. 52% pacientů.
Závěr: Dlouhodobá účinnost ablace u pacientů ≥65 let byla vysoká a jen nesignifikantně horší než z pacientů <65 let. Pacientům ≥65 let byla častěji ponechána trvalá antikoagulační léčba.

Podporováno granty IGA MZ NR9143-3/2007 a IGA MZ NS/9684-4/2008.