ELEKTROANATOMICKÉ MAPOVÁNÍ A ÚSPĚŠNÁ KATETROVÁ ABLACE IDIOPATICKÉ KOMOROVÉ EXTRASYSTOLIE Z VENA CORDIS MAGNA

Cíl: Cílem práce je prezentace případu incesantní komorové extrasystolie z levé komory s epikardiální lokalizací v místě bifurkace ramus interventricularis anterior (RIA) a ramus circumflexus (RCx).
Metodika: 35-letý pacient s obrazem dilatační kardiomyopatie (DKMP) s těžkou dysfunkcí levé komory (LK), s negativním koronogramem. Od zjištění diagnózy hospitalizován vzhledem k elektrické nestabilitě (incesantní monomorfní komorové extrasystoly (KES), nesetrvalé běhy komorové tachykardie). V diferenciální diagnóze idiopatická DKMP či arytmií indukovaná KMP. Pacient indikován ke katétrové ablaci. Na povrchovém EKG od začátku je přítomen sinusový rytmus s bigemicky vázanými KES tvarem z levé komory (přechodová zóna ve svodech V2-3). Provedena aktivační elektroanatomická mapa levé komory při KES, kdy se fokální aktivita nejčasněji zobrazuje do bazální části laterální stěny levé komory. Lokální aktivace vůči počátku QRS komplexu ukazuje předčasnost 30 ms, ablace v tomto místě neeliminuje četnost KES. Následně ablační katétr zaveden do koronárního sinu a do vena magna cordis až na přední stěnu. Lokální aktivace, v blízkosti rozdělení RIA/RCx, zde dosahuje předčasnosti 55 ms s frakciovaným potenciálem. Provedena koronografie s nástřikem levé věnčité tepny (ACS) a přistoupeno ke katétrové ablaci. Po zahájení dochází k redukci KES a následně jejich vyhasnutí. Po ablaci provedena koronografie ACS, bez jasných známek stenózy. Po dobu 4 měsíců sledování nebyly zachyceny KES, k normalizaci zhoršené funkce LK však nedochází.
Závěr: Odstranění arytmie pokud je ložisko uloženo epikardiálně v blízkosti věnčitých tepen je obtížné. Nicméně radiofrekvenční ablace i přes rizikovou lokalizaci je bezpečnou metodou, s vynikajícími akutními i dlouhodobými výsledky.