CHRONICKÁ TROMBOEMBOLICKÁ PLICNÍ HYPERTENZE - OD SYMPTOMŮ K DIAGNÓZE

Popisujeme kazuistiku 78letého nemocného vyšetřovaného ambulantně několik měsíců pro námahovou progredující dušnost. Následně hospitalizován na neurologickém oddělení spádové nemocnice pro polytopní vertebrogenní algický syndrom, hospitalizace zde komplikovaná bilaterální embolií do a. pulmonalis (EAP). Vzhledem k váhovému úbytku 20 kg za 10 měsíců zvažovaná i paraneoplastická etiologie, ta ale celotělovým PET/CT vyšetřením nepotvrzena. Dále doplněno endoskopické vyšetření GIT, které realizováno s negativním nálezem. Zahájena antikoagulační léčba ve standardním režimu. Od propuštění stacionární klidová dušnost, ztráta výkonnosti, výrazná limitace v denních činnostech. Pro progresi námahové dušnosti po již ukončené antikoagulační terapii vyšetřen na našem pracovišti. Echokardiograficky prokázána koncentrická hypertrofie levé komory srdeční (LK) bez obstrukce výtokového traktu LK, výrazná dilatace pravostranných srdečních oddílů, plicní hypertenze s odhadem systolického tlaku v plicnici okolo 80 mmHg a na ventilačně perfuzní scintigrafii plic zobrazeny oboustranně rozsáhlé perfuzní ventilované defekty. K diferenciální diagnostice prekapilární a postkapilární plicní hypertenze doplněna pravostranná srdeční katetrizace s průkazem těžké fixované prekapilární plicní hypertenze. Pacient byl opět nastaven na antikoagulační terapii a odeslán ke zvážení chirurgického řešení – endarterektomie plicnice. V popisovaném klinickém případu zdůrazňujeme kontinuitu antikoagulační terapie při průkazu plicní hypertenze a zejména nutnost zvážení CTEPH v diferenciálně diagnostickém schématu při vyšetření pacienta s progredující dušností po předchozí prodělané EAP.