PREDIKCE ODPOVĚDI NA SRDEČNÍ RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBU Z HLEDISKA METODICKÝCH ASPEKTŮ: POROVNÁNÍ RŮZNÝCH ZPŮSOBŮ HODNOCENÍ POLOHY LEVOKOMOROVÉ ELEKTRODY

Úvod: Poloha levokomorové elektrody (LVel) určuje odpověď na srdeční resynchronizační léčbu (SRL).Pro optimalizaci polohy LVel během zavádění se běžně používají 3 metody:vizuální hodnocení pomocí skiaskopie, echo hodnocení se zacílením na oblast max. mechanické dyssynchronie a elektrofyziologické hodnocení dle zpoždění spontánní aktivace levé komory (LK) v místě zavedení elektrody – QLV (interval od začátku QRS do signálu z LVel). Metodika: Porovnání těchto 3 metod na základě vlastních výsledků, zkušeností a literárních údajů. Na našem pracovišti jsme od r. 2005 při zavádění SRL systematicky měřili QLV zavedené LVel pomocí záznamového zařízení pro elektrofyziologii. Odpověď na CRT vztaženou na QLV jsme hodnotili po 1 roce po implantaci.
Výsledky: 
Technické porovnání: Volba optimálního místa zavedení LVel pomocí skiaskopie je jednoduchá, avšak nepříliš přesná. Je závislá na standardizaci 2 kolmých RTG projekcí, dále pak na rotaci srdce. Též hranice segmentů nejsou přesně stanoveny. Navigace polohy LVel pomocí echokardiografie určením maximální mechanické dyssynchronie je technicky náročná, navíc se obvykle neprovádí na sále při implantaci a konečná poloha elektrody nemusí být přesná. Měření QLV je při použití elektrofyziologického záznamového zařízení a vhodném technickém uspořádání velmi přesná a rychlá. 
Prediktivní hodnota: Subanalýza velkých studií prokazuje špatnou odpověď na SRL při apikální nebo anterolaterální poloze LVel. Echokardiografická navigace má nadějné výsledky predikce odpovědi na SRL. Zkušenosti našeho pracoviště a další literární práce ukazují na vysokou prediktivní hodnotu QLV.
Závěr: Navigace polohy LK elektrody podle elektrofyziologických parametrů, jmenovitě dle QLV, se jeví jako slibná metoda. Její prediktivní hodnota je nejspíše srovnatelná s echokardiografickou navigací, je však výrazně technicky jednodušší a dostupnější.