VLIV ZPOŽDĚNÍ INTRAKARDIÁLNÍHO SIGNÁLU V MÍSTĚ ZAVEDENÉ LEVOKOMOROVÉ ELEKTRODY – QLV NA EFEKT SRDEČNÍ RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBY
Úvod: Cílem naší práce bylo zhodnotit vliv polohy levokomorové elektrody na odpověď na srdeční resynchronizační léčbu (SRL). Chtěli jsme ověřit hypotézu, že nejlepší odpovědi na SRL je možné dosáhnout zavedením elektrody do oblasti nejvíce opožděné aktivace levé komory (LK). K určení tohoto zpoždění jsme použili parametr QLV – interval od začátku QRS komplexu k lokálnímu signálu v místě implantace LK elektrody.
Metodika: Provedli jsme retrospektivní, monocentrickou studii 161 konsekutivních pacientů s blokádou levého Tawarova raménka nebo nespecifickou poruchou nitrokomorového vedení léčených SRL v období 2005-2010. Hodnotili jsme klinickou odpověď na SRL, reversní remodelaci LK - pokles endsystolického rozměru LK (LVESd) ≥10% a pokles NT-proBNP >30% po 12 měsících léčby. Analyzovali jsme souvislost takto hodnocené odpovědi na SRL s parametry při implantaci.
Výsledky: Podíl klinických responderů se zvyšoval s prodlužujícím se QLV takto: 1. tercil (≤105ms) 58%, střední tercil (106-130ms) 84% a 3. tercil (> 130ms) 92% (p<0.0001) – graf. Delší QRSd (p=0,002), menší LVESd a neischemická kardiomyopatie (oba p=0,02) byly rovněž spojeny s vyšší klinickou odpovědí na SRL. V multivariantní analýze byl QLV nejsilnějším prediktorem klinické odpovědi na SRT (p<0.00001), následován LVESd (p=0.01) a etiologií dysfunkce LK (p=0.04). Tato závislost byla patrná u ischemické i neischemické kardiomyopathie. Podobný vztah jsme nalezli i pro výskyt reverzní remodelace LK a pokles pro-BNP.
Závěr: poloha levokomorové elektrody hodnocená QLV intervalem byla v našem souboru nejsilnějším prediktorem klinické i echokardiografické odpovědi na resynchronizační léčbu. Na základě těchto výsledků doporučujeme při implantaci LK elektrody nalézt místo s maximálním zpožděním spontánní elektrické aktivace.