SROVÁNÁNÍ PRAVOKOMOROVÉ A BIVENTRIKULÁRNÍ STIMULACE U PACIENTŮ SE VNUCENOU KOMOROVOU STIMULACÍ - STUDIE TUGENDHAT
Cíl studie: Prokázat, zda biventrikulární stimulace u pacientů se vnucenou stimulací komory bez ohledu na dysfunkci levé komory povede v krátkodobém ( 12 měsíčním) a dlouhodobém ( 60 měsíčním) sledování ke zlepšení kvality života, snížení záteže fibrilací síní, progresi srdečního selhání a rehospitalizacím z kardiovaskulárních příčin proti konvenční pravokomorové stimulaci.
Metodika: Jedná se randomizovanou studii s designem cross-over, kdy u všech nemocných byla provedena biventrikulární kardiostimulace a dále za 6-8 týdnů po implantaci byl soubor randomizován na skupinu biventrikulární stimulace a na konvenční pravokomorovou stimulaci ( s jasnou definicí polohy PK EL – midseptální x apikální). Výše uvedený stimulační režim byl ponechán po dobu 6 měsíců a poté následoval cross –over do druhého testovaného modu. Po 12 měsících od randomizace byl jako definitivní ponechán ten režim, který nemocným vyhovoval subjektivně více dle skóre dotazníku kvality života SF 36.
Výsledky: 12 měsíční sledování pacientů s pravokomorovou a biventrikulární stimulací - tabulkač.1.:
Parametr | PK septální stimulace | PK apikální stimulace | Biventrikulární stimulace |
Počet pacientů (N) |
39 |
45 |
73 |
AF burden(%) |
4,8 |
14,7 (p<0,01) |
3,9 |
EF LK (%) |
48 ± 12 |
52 ± 9 |
53 ±11 |
NTproBNP (pmol/l) |
321 ± 112 |
642 ± 142 |
287 ±212 |
Hospit. z KV příčin |
2 |
14 |
4 |
Úmrtí (N) |
0 |
7 |
1 |
Závěr: 12 měsíční sledování prokázalo statisticky signifikatně vyšší zátěž fibrilací síní u pravokomorové stimulace apikální proti pravokomorové septální a biventrikulární stimulaci. Je naznačen trend nižších hodnot NTproBNP a počtů hospitalizací z KV příčin u PK septální a biventrikulární stimulace. Definitivní výsledky bude možno interpretovat po ukončení 5 letého sledování.
Práce je podpořena grantem IGA MZČR NR/9190-3.