BILATERÁLNÍ ILIKOFEMORÁLNÍ ŽILNÍ TROMBÓZA PŘI ATRÉZII V.CAVA INFERIOR.

Atrezie v. cava inferior
Popis případu: 48-letý pacient hypertonik, diabetik, byl přijat pro náhle vzniklé bolesti a otoky dolních končetinpo čtyřhodinové cestě vozem. Sonograficky a dle CT vyšetření verifikována bilaterální ileofemorální trombóza, trombóza v.cava interior subreálně a atrezie v.cava interior (VCI) infrahepatálně komplikovaná low-risk plicní embolií. Osobní a rodinná anamnéza stran tromboembolické nemoci negativní. S ohledem na profil nemocného a tíži postižení (obraz phlegmasia cerulea dolens) byla volena lokálně dělená trombolytická terapie cestou vv. poplitea bilat. Po 48h terapie dochází k regresi klinického nálezu a obtíží pacienta, flebograficky je patrná rekanalizace pánevních žil a subrenální části VCI. Žilní drenáž je dále zajištěna cestou v. hemiazygos do v. cava superior. Pacient byl dále převeden na p.o. dlouhodobou antikoagulační terapii.

Diskuze: Atrezie VCI se v obecné populaci vyskytuje s prevalencí 0,0005-1% a u pacientů s trombembolickou nemocí do 30roku až v 5% případů. Vniká na podkladě embryonální dysgeneze ve 4-6týdnu, dikutována je i možnosti intrauterinní či peripartální trombozy VCI. Může být spojena i s dalšími vrozenými vývojovými vadami - polysplenie, asplenie, situsviscerum inverzus, vrozené vady srdce. Není-li spojena s jinou vývojovou anomálii bývá pak často zjištěna při vyšetření pro hlubokou žilní tromobozu. A. Typickou komplikací atrézie VCI je hluboká žilní trombóza (HŽT), specificky provázená bolestí v lumbosakrální oblasti zad a břicha. Až v 10% je doprovázena plicní embolii (trombus se do plic propaguje cestou kolaterálního řečiště, nejčastěji cestou v. azygos). Klasické rizikové faktory trobmebolické nemoci se nacházejí jen v minoritě případů.
V případě HŽT při agenezi VCI je lokálně trombolytická terapie možnou léčebnou modaltiou, která se jeví jako racionální.