SELHÁNÍ PROTIDESTIČKOVÉ LÉČBY U PACIENTŮ S AKUTNÍM KORONÁRNÍM SYNDROMEM: RIZIKOVÉ FAKTORY A PROGNOSTICKÝ VÝZNAM
Úvod: Selhání protidestičkové léčby je považováno za negativní prognostický faktor u pacientů s chronickou ischemickou chorobou srdeční. V současnosti však není dostatek informací o významu u pacientů s akutními koronárními syndromy (AKS).
Cíl: Posoudit vztah mezi selháním protidestičkové léčby, rizikovými faktory a rizikem recidivy AKS nebo úmrtí.
Soubor a metodika: Do prospektivní kohortové studie bylo zařazeno 198 pacientů s akutním koronárním syndromem. U pacientů byla zjištěna přítomnost potenciálních rizikových faktorů (věk, pohlaví, přítomnost srdečního selhání, systolická dysfunkce levé komory, diabetes mellitus, předchozí infarkt myokardu). Selhání terapie kyselinou acetylsalicylovou (ASA), clopidogrelem, ev duální selhání (DS) bylo vyšetřeno pomocí impedanční agregometrie. S odstupem tří let byl doplněn údaj o reinfarktu a ev. úmrtí pacientů.
Výsledky: Nedostatečná odpověď na protidestičkovou léčbu byla častější u pacientů se srdečním selháním třídy NYHA III-IV (HR 8,35 (3,7-18,8), p<0,0001 pro DS, HR 3,47 (1,95-5,57), p<0,0001 pro ASA, HR 4,34 (2,58 – 6,51), p<0.0001 pro clopidogrel) a u pacientů s ejekční frakcí levé komory < 40 % (HR 1,86 (3,29-1,34), p<0,01 pro ASA). Tříletá mortalita byla zvýšená u pacientů s DS (40,9 % vs. 12,5 %, p<0,001), selháním ASA (31,7 % vs. 11,5 %, p <0,01) i selháním clopidogrelu (33,3 % vs. 10,9 %, p<0,001). Riziko recidivy infarktu myokardu bylo také zvýšeno (HR 4,0 (1,25-11,5), p<0,05 pro DS, HR 4,37 (1,51-12,77) p<0,01 pro ASA, HR 3,25 (1,11-9,36), p<0,05 pro clopidogrel).
Závěr: Selhání léčby ASA a/nebo clopidogrelem je silný negativní prognostický faktor pro recidivu infarktu myokardu střednědobou mortalitu pacientů. Nalezli jsme vztah mezi selháním protidestičkové léčby, srdečním selháním a systolickou dysfunkcí levé komory.