Change language:

TRANSKANÁLOVÝ, TRANSAORTÁLNÍ ČI TRANSHEPATÁLNÍ PŘÍSTUP - KATETRIZAČNÍ ABLACE ARYTMIÍ U DOSPĚLÝCH S KOMPLEXNÍ SRDEČNÍ VADOU.

J. Škoda, P. Neužil, J. Petrů, J. Popelová, R. Gebauer, L. Šedivá, Š. Černý, I. Skalský, V. Reddy (Praha, New York, United States)

Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace

Typ: Ústní sdělení - lékařské, XXVII. výroční sjezd ČKS

Úvod: Cévní přístupy ke katetrizačnímu řešení arytmií u komplexních srdečních vad (VSV) mohou být významně limitovány různými typy kardiochirurgických výkonů. S využitím moderních technologií lze úspěšně dosáhnout cílového arytmogenního substrátu u většiny VSV, prezentujeme dlouhodobé výsledky našeho pracoviště u dospělých pacientů.
Soubor a metoda: V období 1/2005-12/2017 jsme provedli 123 katetrizačních ablací, z toho 34x komplexní VSV (transpozice, intra i extrakardiální varianty totálních kavopulmolnální spojení či diskontinita DDŽ), u nichž jsme provedli katetrizační ablaci supraventrikulárních arytmií různého mechanismu, z toho 24x byl přítomen kanál po KCH korekci, medián sledování byl 45měsíců (10-160).
Výsledky:
S podporou dálkové magnetické navigace bylo provedeno 17 výkonů transaortálním přístupem a 1x manuálně (úspěšnost 13/17 (78%)úspěšnost , 6 výkonů manuálně s punkcí kanálů dlouhod. úspěšnost 5/6 (83%), 1x transhepatální přístup (současná diskontinuita DDŽ a bidirekční Glenova korekce) bez recidivy. Při srovnání transaortálního a transkanálového přístupu nebylo dosaženo statist. signifikantního rozdílu (log rank test p=0.31). U jednoho případu punkce intrakardiálního totálního kavopulm. spojení došlo k částečnému natržení kanálu s nutností elektivní kardiochirgické korekce.
Závěr: V souboru komplexních vrozených srdečních vad jsme nezaznamenali významný rozdíl v úspěšnosti při transaortálním či transkanálovém přístupu, riziko punkce kanálů není zanedbatelné, vhodný je kardiochirurgický backup u těchto výkonů.