EKG U PACIENTŮ S AKUTNÍM SRDEČNÍM SELHÁNÍM PREDIKUJE HOSPITALIZAČNÍ I DLOUHODOBOU MORTALITU

Cíl: EKG zatím není příliš využíváno v počáteční rizikové stratifikaci pacientů s akutním srdečním selháním (ASS). Předchozí studie hodnotily pouze prognostický význam jednoho nebo dvou vybraných EKG parametrů. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv řady různých EKG parametrů na mortalitu u akutního srdečního selhání.
Soubor a metodika: V registru AHEAD (Acute Heart Failure Database) byla do internetové databáze zadána data 4153 pacientů přijatých pro ASS do sedmi nemocnic s katetrizační laboratoří. Kromě řady klinických údajů byla hodnocena tepová frekvence, typ rytmu, délka trvání intervalů QRS, QT a QTc, přítomnost raménkové blokády a změn ST-T úseku.
Výsledky: 12,7 % pacientů zemřelo během hospitalizace, zbývající pacienti byli propuštěni a sledováni po průměrnou dobu 16,2 měsíců. Prodloužený QRS interval a junkční rytmus byly prediktory hospitalizační mortality (QRS >100 ms odds ratio [OR] 1,329, 95% CI 1,052-1,680; junkční rytmus OR 3,715, 95% CI 1,748-7,896) i dlouhodobé mortality (QRS >120 ms OR 1,428, 95% CI 1,160-1,757; junkční rytmus OR 2,629, 95% CI 1,538-4,496). Zvýšenou hospitalizační mortalitu predikovala elevace ST (OR 1,771, 95% CI 1,383-2,269) a prodloužený QTC interval >475 ms (OR 1,483, 95% CI 1,016-2,164). Přítomnost fibrilace síní a raménkové blokády byla asociována se zvýšenou neadjustovanou dlouhodobou mortalitou, ale spíše odrážela pokročilejší onemocnění srdce a její prediktivní význam v multivariátní analýze byl nižší.
Závěr: EKG u pacientů přijatých pro akutní srdeční selhání přináší významné informace jako prediktor hospitalizační i dlouhodobé mortality a mělo by být pečlivě hodnoceno.