ÚSPĚŠNÁ KATETROVÁ ABLACE PARAHISÁLNÍ KOMOROVÉ EKTOPICKÉ AKTIVITY Z ATRIOVENTRIKULÁRNÍHO SEPTA – POPIS DVOU PŘÍPADŮ

Cíl: Cílem práce je prezentace 2 případů incesantní komorové ektopické aktivity vycházející s atrioventrikulárního (AV) septa v těsné blízkosti AV převodního systému.
Případ 1: 79-letý pacient byl symptomatický s incesantními monomorfními komorovými extrasystolami (KES) rezistentními na antiarytmika. Echokardiograficky a koronarograficky byl nález na srdci a věnčitých tepnách normální. Případ 2: 60-letá pacientka měla asi před rokem zachycenu incesantní repetitivní nesetrvalou komorovou tachykardii (KT) při strukturálně normálním srdci. Navzdory léčbě amiodaronem měla i nadále incesantní KES a běhy KT, které nakonec navodily akutní systolickou dysfunkci levé komory (LK) se srdečním selháním. Koronarografický nález byl bez významné stenózy věnčitých tepen. Oba pacienti byli indikováni ke katetrové ablaci. Společné nálezy: Na povrchovém EKG byla komorová ektoptická aktivita se stejnou osou QRS komplexu jako při sinusovém rytmu (0-30°) a přechodovou zónou ve svodech V2-3. Elektroanatomická rekonstrukce obou komor při KES ukázala nejčasnější aktivaci v přepážce těsně pod místem registrace Hisova svazku. Lokální aktivace vůči počátku QRS komplexu na levé straně přepážky byla lehce časnější (40 ms) než na pravé straně přepážky (35 ms). Ablace vlevo trvale eliminovala ektopickou aktivitu bez vzniku AV převodní blokády. Lokalizaci zdroje v AV septu v těsné blízkosti AV převodního systému prokázal opakovaný výskyt junkčního rytmu se štíhlým QRS komplexem (navzdory ablaci v komoře). Po dobu 20 a 3 měsíců sledování nedošlo k recidivě arytmie, systolická dysfunkce LK u druhé pacientky se po ablaci zcela upravila.
Závěr: Incesantní komorová ektopie z AV septa je vzácná a potenciálně závažná porucha srdečního rytmu. Přes rizikovou lokalizaci je ablace této arytmie proveditelná účinně a bezpečně.