AKUTNÍ BUNĚČNÁ REJEKCE U PACIENTA PO SRDEČNÍ TRANSPLANTACI: KORELACE HLADIN CIRKULUJÍCÍ CELL-FREE DONOR-DERIVED DNA S VÝSLEDKY ENDOMYOKARDIÁLNÍCH BIOPSIÍ

Úvod: časná diagnóza akutní rejekce u pacientů po srdeční transplantaci s následnou odpovídající léčbou je klíčová pro dlouhodobou prognózu transplantovaných pacientů. „Zlatým standardem“ pro diagnostiku akutní rejekce je endomyokardiální biopsie (EMB). Cirkulující volná DNA z dárcova srdce (cell-free donor-derived DNA, cfdDNA) je detekovatelná v séru i moči pacientů po srdeční transplantaci. V případě rejekce štěpu dochází k výraznému zvýšení cfdDNA frakce týdny i měsíce před nálezem odpovídajících histologických změn při EMB.

Popis případu: 56-ti letá žena po srdeční transplantaci pro neischemickou kardiomyopatii před 4 měsíci byla přijata k rutinní EMB. Všechny předchozí EMB byly bez známek akutní buněčné rejekce. Subjektivně popisuje nově námahovou dušnost a kašel při větší fyzické námaze. Echokardiografický nález byl beze změny oproti předchozím vyšetřením. CfdDNA frakce byla nově 11-krát zvýšená oproti předchozím hodnotám (2,26% vs. 0,21%). EMB nově prokázala mírnou difusní akutní buněčnou rejekci (ISHLT AR grade IB). Rejekce byla úspěšně léčena navýšení dávky tacrolimu za kontrol sérových hladin a navýšení dávky prednisonu. Kontrolní EMB za 14 dní již byla bez známek rejekce a současně cfdDNA frakce poklesla na basální úroveň.

Závěr: sledování změn cfdDNA frakce v krvi i moči pacientů po srdeční transplantaci by mohlo v budoucnu sloužit k neinvazivní diagnostice akutní rejekce a omezit tak počet rutinně prováděných invazivních biopsií. K zavedení této metody do běžné praxe je potřeba dalších prospektivních studií s velkým počtem pacientů.