EXISTUJE OPTIMÁLNÍ NASTAVENÍ JEDNODUTINOVÉHO ICD? - KAZUISTIKA

Uvádíme případ 82 leté ženy s chronickým srdečním selháním při ischemické kardiomyopatii s implantovaným 1D ICD. Nemocná přivezena zdravotnickou záchrannou službou (ZZS) na ambulanci akutní kardiologie. Při příjezdu ZZS byla nemocná při vědomí, na EKG byla dokumentována širokokomplexová tachykardie s frekvencí komor 200/min. Pacientka byla hypotenzní, neudávala žádný výboj. Lékař ZZS podal intravenózní infusi Cordaronu 300mg, po kterém tachykardie terminovala. Po příjezdu na ambulanci nemocnice byla na EKG přítomna fibrilace síní (FiS) s odpovědí okolo 90/min. Následně byla provedena kontrola ICD, která ukázala, že v paměti přístroje bylo v posledních 3 dnech zachyceno 60 epizod hodnocených jako supraventrikulární tachykardie (SVT) s frekvencí 150-214/min. Poslední epizoda trvala 595 min a časově odpovídala širokokomplexové tachykardii zachycené na EKG záznamu ZZS. Morfologie intrakardiálního elektrogramu (IEGM) v kanále RVcoil-CAN byla odlišná od ostatních epizod. Dvě ze tří diskriminačních kritérií splnila hodnocení pro komorovou tachykardii (KT), neodpovídalo pouze morfologické kritérium. U dalších epizod hodnocených jako SVT svědčilo pro KT pouze jedno kritérium. V původní nastavení ICD musela být pro diagnózu KT splněna všechna 3 diskriminační kritéria, aby přístroj vyhodnotil arytmii jako komorovou a dodal adekvátní terapii. Vzhledem k nesprávně hodnocené epizodě KT byla upravena diskriminační kritéria pro KT na 2 podmínky ze 3, zóny pro detekci KT byly ponechány a současně byla nemocná hospitalizována na monitorovaném lůžku ke stabilizaci celkového stavu s úvahou o radiofrekvenční ablaci KT.
V naší kazuistice chceme poukázat na úskalí nastavení detekčních kritérií ICD u pacientů, kteří mají jak FiS, tak paroxysmy KT.