ZMĚNY VISKOELASTICITY KRVE BĚHEM ECMO TERAPIE SRDEČNÍ REFRAKTERNÍ SRDEČNÍ ZÁSTAVY U ZVÍŘECÍHO MODELU LÉČENÉHO TROMBOLYTIKY

Mikrovaskulární obstrukce způsobená no-reflow fenomenem bývá považována za hlavní příčinu nedobré prognosy pacientů po refrakterní srdeční zástavě (CA). Správně načasovaná antitrombotická léčba může důsledky zástavy zmírnit a přispět tak k lepšímu přežití. Popisujeme viskoelastické parametry plné krve během mimotělní podpory oběhu u zvířecího modelu refrakterní srdeční zástavy při použití trombolytika.

Srdeční zástava u prasat byla indukována elektricky a ponechána neléčena po dobu 8 minut. Po této době byla zahájena goal-directed CPR resuscitace řízená podle etCO2 a diastolického tlaku na celkových 45 minut. Poté byla aplikována mimotělní podpora oběhu VA ECMO na dobu 8 hodin. Byla testována kombinace antikoagulancia během CPR a trombolytika během VA ECMO a celkový krevní koagulační status byl měřen pomocí tromboelastografické metody TEG. Reakční čas a úhel alfa určují míru aktivace fibrinu, maximální amplituda (MA) pak sílu sraženiny.

Všechny výsledky jsou uvedeny jako průměr±SD pro baseline a časy na konci CPR, po 4 hodinách po zahájení ECMO a na konci experimentu. Došlo k zvýšení reakčního času z 3.9±0.3 na 14.2±0, 14.7±1.3 a 13.6±0.4 minut a úhel alfa se snížil z 74.3±1.7 na 40.5±4.15, 36.6±3.1 a 38.2±2.9 stupňů. MA se snížila z 73.7±1.7 na 43.8±2.4, 39.9±5.7 a 40.5±5.6 mm. Všechny P<0.05.

Reakční čas a celková síla sraženiny byla významně snížena po CPR, ale zůstavala dále již nezměněna po dalších 8 hodin terapie VA ECMO i přes podané antikoagulans.