ELEVACE ST ÚSEKU VE SVODU AVR U PACIENTŮ S AKUTNÍM INFARKTEM MYOKARDU S ELEVACEMI ST

Cíl:  Posoudit četnost a prognostický význam elevací  ST ve svodu aVR u pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST úseku (STEMI) léčených primární angioplastikou (dPCI)  
Soubor a metodika :  Provedli jsme  retrospektivní analýzu u 182 pacientů se STEMI léčených dPCI v roce 2010 na kardiologickém oddělení Pardubické krajské nemocnice . Za diagnostickou hranici změn ve svodu aVR jsme zvolili elevace ST úseku ≥ 1 mm zachycené před koronární intervencí. Pacienti s přítomnou nitrokomorovou poruchou vedení nebyli do souboru zařazeni. Porovnávali jsme angiografické nálezy, 30-ti denní a půlroční mortalitu.  K hodnocení jsme použili data z námi vedené dokumentace, dále informace od praktických lékařů a z Národního registru kardiovaskulárních intervencí.
Výsledky:  V  hodnoceném  souboru byly elevace ST ve svodu aVR přesahující 1 mm přítomny celkem u 17 pacientů ( 9,3%). Většinu (14/17) tvořili nemocní s infarktem přední stěny, kde byly tyto elektrokardiografické  změny spojeny většinou s angiografickým nálezem postižením proximálního úseku ramus interventricularis anterior (RIA)  nebo  kmene levé věnčité tepny. Přítomnost ST elevací ve svodu aVR měla  statisticky významný vliv na mortalitu (šestiměsíční  mortalita  35 %  u pacientů s elevacemi ve svodu aVR, 7% u pacientů bez elevací ve svodu aVR, p 0,002)  
Závěr:  Elevace úseku ST ve svodu aVR se vyskytují u asi 10% pacientů se STEMI. Jistě nemění diagnostický a terapeutický postup. Mohou ale zejména u nemocných se STEMI přední stěny upozornit na lokalizaci uzávěru v proximálním úseku levé koronární arterie a tím i na pacienty s rozsáhlejším rozsahem ischemie a větším rizikem komplikací a časné i střednědobé mortality.