SCINTIGRAFIE S 123I-MIBG – VYUŽITÍ V KARDIOLOGII

Úvod: Metaiodbenzylguanidin (MIBG) značený 123I je radiofarmakum (RF) známé řadu let. S úspěchem se užívá v diagnostice a léčbě neurokrinních nádorů, ale lze jej dobře využít i v kardiologii.
Metoda: MIBG je analog noradrenalinu. Díky tomu je možné jej využít k posouzení hustoty sympatické inervace myokardu.
Před vyšetřením je nutno přerušit užívání látek, které ovlivňují vychytávání katecholaminů.
Aplikuje se 111 – 185 MBq (SPECT až 370 MBq) RF pomalou i. v. injekcí nebo infuzí (riziko hypertenzní krize). Zaznamenávají se časné a pozdní snímky (15 minut a 4 hodiny po aplikaci). V obou případech se jedná o dva desetiminutové planární obrazy a tomografický záznam SPECT.
Při hodnocení se stanovují dva parametry: poměr akumulace RF mezi srdcem a mediastinem (heart/mediastinum ratio), normální hodnota je 1.9 – 2,8 (při poškození inervace je poměr nižší); rychlost vyplavování RF z myokardu (washout), normální hodnota je 9,6 ± 8,5% (zrychlení znamená patologii).
Výsledky: Metodu lze využít: u pacientů s ICHS (nervový systém je citlivější na ischemii než myokard), po transplantacích srdce (stav reinervace myokardu), s arytmiemi (porucha inervace je někdy jedinou patologií), s diabetem (diabetická neuropatie postihuje i nervy srdce a znamená vyšší riziko smrti), k posouzení kardiotoxicity léků (poškození inervace předchází poškození myokardu), při indikaci implantace defibrilátorů (rozsah poškození inervace souvisí s rizikem vzniku arytmie a profitem z implantace) nebo k stanovení prognózy a efektu terapie při městnavém srdečním selhání.
Závěr: Vyšetření srdce pomocí 123I-MIBG je celosvětově uznávaná diagnostická metoda, která může poskytnout lékaři užitečné informace. Vzhledem k vyšší ceně a omezené dostupnosti RF však není v ČR rutinně používaná. Pro pacienta je vyšetření nenáročné, radiační zátěž je cca 3,6 mSv (při aplikaci 200 MBq RF).