KAROTICKÝ STENTING BEZ PROVEDENÍ POSTDILATACE

Úvod: Cílem této pilotní studie bylo sledovat četnost restenózy a kardiovaskulárních komplikací po karotickém stentingu bez provedení závěrečné postdilatace.
Metodika: V období od dubna 2006 do listopadu 2009 byl na našem pracovišti proveden karotický stenting celkem 254 pacientům (68.7 ± 8.5 let, 31% symptomatických). Podmínky, umožňující zařadit pacienty do studijní skupiny (bez závěrečné postdilatace) byly : 1) reziduální stenóza po samovolné expanzi stentu do 30% a současně 2) absence zjevných známek svědčící pro významně kalcifikovanou stenózu. Střednědobé výsledky byly porovnány s kontrolní skupinou s provedenou postdilatací.
Výsledky: Celkem 27 pacientům byl proveden karotický stenting bez závěrečné postdilatace. Ve srovnání s kontrolní skupinou nebyl ve studijní skupině zjištěn vyšší výskyt kardiovaskulárních komplikací. Mimo 2 tranzitorní ischemické ataky (7,4%) bezprostředně po implantaci stentu nebyla ve studijní skupině v průběhu dalších kontrol (30-ti denní, 6-ti měsíční a 1-roční) zachycena jiná neurologická komplikace. Při kontrolních ultrazvukových vyšetřeních byly zjištěny 2 asymptomatické restenózy ve studijní skupině oproti 16 v kontrolní skupině (7.4% vs. 5.7%, NS).

Závěr: Z našich výsledků vyplývá, že při pečlivé selekci pacientů je karotický stenting bez závěrečné postdilatace proveditelný, bezpečný a nese nízké riziko restenózy. V případech, kdy je dosaženo samovolnou expanzí stentu reziduální stenózy pod 20%, je možné u nekalcifikovaných stenóz vynechat závěrečnou postdilataci.