PROGNOSTICKÝ VÝZNAM HODNOTY TAPSE U PACIENTŮ SE SUBMASIVNÍ PLICNÍ EMBOLIÍ

Východisko a cíl: Závažnost akutní plicní embolie (APE) je u pacientů se submasivní formou nejčastěji posuzována pomocí echokardiografie. Kvantifikace systolické funkce pravé komory pomocí hodnoty TAPSE (tricuspid annular plane systolic excursion) představuje jednoduchý parametr, jehož význam u pacientů s APE nebyl dosud řádně validován. Cílem práce je zhodnocení prognostického významu hodnoty TAPSE a jeho korelace s uznávanými prediktory klinického průběhu na vlastním souboru pacientů se submasivní APE. Metodika: Retrospektivní analýza souboru 74 konsekutivních pacientů přijatých pro submasivní APE v období od ledna 2003 do května 2009. Pacienti měli při přijetí provedeno echokardiografické vyšetření včetně změření hodnoty TAPSE a stanovenu hladinu troponinu I. Klinický průběh byl hodnocen pomocí výskytu následujícího kombinovaného endpointu do 30 dnů od přijetí: použití trombolytické/katetrizační/chirurgické léčby, klinické zhoršení projevující se hypotenzí a/nebo respirační insuficiencí s nutností umělé plicní ventilace a úmrtí. Výsledky: Snížená hodnota TAPSE (<20 mm) byla zjištěna u 47 pacientů (63,5%). Oproti pacientům s normální hodnotou TAPSE, měli ti se sníženou hodnotou signifikantně častěji zvýšenou hladinu troponinu I (63,8% vs. 14,8%;p<0,0001).Hodnota TAPSE dobře korelovala s dalšími echokardiografickými parametry využívanými k hodnocení významnosti APE. U pacientů s abnormální hodnotou TAPSE byl signifikantně častější výskyt kombinovaného endpointu (60% vs. 14,8%;p<0,001). Závěr: U pacientů s APE hodnota TAPSE dobře koreluje s uznávanými biochemickými a echokardiografickými markery morbidity a mortality a významně predikuje klinický osud nemocných. Tento parametr je relativně málo zatížen subjektivní chybou vyšetřujícího a je technicky snadno měřitelný. Jeho význam zasluhuje prospektivní zhodnocení na velkém souboru pacientů s APE.