INCIDENCE ECHOKARDIOGRAFICKÝCH ZNÁMEK PLICNÍ HYPERTENZE V ECHOKARDIOGRAFICKÉ LAB. KARDIOLOGICKÉHO ODD. INTERNÍ KLINIKY FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA

Úvod a cíl: Z 1000 echokardiograficky vyšetřených pacientů byli vybráni pacienti s echo známkami plicní hypertenze (PHT), kteří byli dále rozděleni podle druhu a závažnosti PHT.
Metodika: Klasifikace PHT  byla provedena  podle  echokardiografických známek PHT,  anamnézy a dalších paraklinických vyšetření. Pokud nebyla tato vyšetření kromě ECHO  provedena, byl  pacient zařazen do skupiny  neklasifikované PHT.
Kvantifikace PHT  na lehkou, středně těžkou a těžkou byla prováděna dle vrcholového tlaku v a.pulmonalis 36-45,45-60, >60 mmHg na základě  gradientu z jetu na trikuspidální chlopni a odhadovaného tlaku v PS.
Výsledky: Z 1000 vyšetřených  pacientů byly přítomny echokardiografické známky plicní hypertenze u 154 pacientů (15%). U 111 pacientů (72%) šlo o postkapilární, u 22 (14%) o prekapilární  PHT a 21 pacientů nebylo klasifikováno (14%).  Ve skupině  pacientů s prekapilární  PHT byla etiologie v 10% hypoxemická (CHOBPN) ,u 3 pac.  trombembolického původu , u 1 šlo o primární arteriální PHT, u 2 o vrozenou zkratovou  vadu.
Kvantitativně byla prekapilární PHT  středně těžká u  68,  lehká u  9, těžká u 18% pacientů.
U pacientů s postkapilární  PHT  byla lehká u 27%, středně těžká u 14% a  těžká u 5%,  u 53%  pacientů s  postkapilární PHT nebyla kvantifikace provedena. Kvalitativně mělo 89% pacientů systolickou dysfunkcí  levé komory srdeční. Příčinou systolické dysfunkce byla v 68% ischemická choroba srdeční,  11% dilatovaná  kardiomyopatie nebo stav po myokarditidě a 21% získané srdeční vady.
Závěr: Ve sledovaném vzorku 1000 pacientů  se plicní hypertenze vyskytovala v 15,4 %. Nejčastěji to byl postkapilární typ plicní hypertenze. Nejčastější etiologie u prekapilární PHT byla CHOBPN. Postkapilární PHT  72% byla nejčastěji zapříčiněna systolickou dysfunkcí při ischemické chorobě srdeční.