HODNOCENÍ DIAGNOSTICKÉ VÝTĚŽNOSTI VÝPOČETNÍ TOMOGRAFIE V POROVNÁNÍ S MAGNETICKOU RESONANCÍ V HODNOCENÍ POSTIŽENÍ MYOKARDU
Úvod: Magnetická resonance (MRI) srdce představuje v současnosti zlatý standard v neinvazivním hodnocení tkáňové charakteristiky myokardu. Nemalá část nemocných však není schopna toto vyšetření podstoupit pro kontraindikace či klaustrofobii.
Cíle a metody: V naší práci jsme porovnávali nálezy výpočetní tomografie (CT) s podáním jodové kontrastní látky, prováděné
z jakékoliv indikace a zahrnující i zobrazení srdce, s nálezy při MRI s aplikací gadolinia. Do retrospektivní studie jsme zahrnuli 96
konsekutivních nemocných, kteří podstoupili CT a MRI vyšetření v rozmezí maximálně 30 dní. Nález hypodenzních ložisek myokardu na CT prováděném bez odložených skenů byl porovnáván s nálezy pozdního sycení kontrastní látkou (LGE) na MRI.
Výsledky: CT dosáhlo při porovnání s MRI senzitivity 66%, specificity 89%, pozitivní prediktivní hodnoty 76% a negativní prediktivní hodnoty 84%.
Závěr: Na základě naší práce se domníváme, že i rutinně prováděné kontrastní CT (bez provádění odložených skenů) může být přínosné
v hodnocení tkáňové charakteristiky myokardu. CT tak může představovat alternativu v detekci patologie srdeční svaloviny u nemocných, kteří nejsou schopni podstoupit MRI vyšetření.