DIAGNOSTIKA PRIMÁRNÍHO HYPERALDOSTERONISMU V KLINICKÉ PRAXI

Cíl: Cílem práce bylo retrospektivně zhodnotit výsledky diagnostiky primárního hyperaldosteronismu v klinické praxi.
Soubor a metodika: U pacientů s těžkou nebo rezistentní arteriální hypertenzí byly ambulantně při plné antihypertenzní medikaci provedeny skríningové odběry aldosteronu, plazmatické reninové aktivity a stanovení poměru aldosteron/renin (ARR). V případě zvýšení ARR >30 nebo aldosteronu >150 ng/l byl následně po 14-denním vysazení interferující medikace proveden konfirmační test s podáním infuze 2 l fyziologického roztoku během 4 hodin. V případě pozitivního výsledku konfirmačního testu byl pacient k upřesnění příčiny nadprodukce aldosteronu indikován k provedení selektivních odběrů z adrenálních žil.
Výsledky: Konfirmační test byl proveden u 312 pacientů, z toho 190 mužů (61%). Průměrný věk pacientů v souboru byl 54±14 let, pacienti užívali kombinaci průměrně 4,0±1,8 různých druhů antihypertenziv, průměrný krevní tlak v ordinaci byl 145/87 mmHg, kalémie 4,04 mmol/l. Primární hyperaldosteronismus byl konfirmačním testem potvrzen u 110 pacientů (35%). Tito pacienti následně podstoupili další vyšetření ke stanovení subtypu. U 39 pacientů (35%) byla prokázána unilaterální nadprodukce aldosteronu (12,3% všech pacientů s pozitivním skríningovým testem), bilaterální nadprodukci mělo 45 pacientů (41%). U 26 pacientů (24%) nebyl subtyp primárního aldosteronismu došetřen, ve většině případů z důvodu odmítnutí dalších invazivních vyšetření pacientem.
Závěr: Primární hyperaldosteronismus byl v naší studii potvrzen konfirmačním testem u 35% pacientů s pozitivním skríningovým testem. Každému osmému pacientovi (12,25%) s pozitivním skríningovým testem bylo po průkazu unilaterální sekrece aldosteronu možno nabídnout chirurgickou léčbu.