VÝVOJ ECHOKARDIOGRAFICKÝCH PARAMETRŮ U PACIENTEK S PERIPARTÁLNÍ, ZÁNĚTLIVOU A DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIÍ

Úvod: Bylo popsáno, že zlepšení ejekční frakce levé komory (EFLK) je výraznější u pacientek s diagnózou peripartální kardiomyopatie (PPCM) ve srovnání s nemocnými s dilatační kardiomyopatií (DCMP). Není ale zcela jasné, zda se významně liší vývoj echokardiografických parametrů u žen s PPCM ve srovnání s pacientkami se zánětlivou kardiomyopatií (ICMP).

Cíl: Srovnání vývoje echokardiografických parametrů ve 12-měsíčním sledování u pacientek s peripartální, zánětlivou a dilatační kardiomyopatií.

Soubor a metody: Soubor tvoří 46 žen, 24 s DCMP, 15 s ICMP a 7 žen s PPCM. Zánětlivá kardiomyopatie je definována jako průkaz ≥ 14 LCA+ buněk a/nebo ≥7 CD3+ buněk ve vzorku z endomyokardiální biopsie. Pro statistickou analýzu byl použit Friedmanův test a Kruskall-Wallisův test.

Výsledky: Ve skupině DCMP se EFLK po 12 měsících od diagnózy zlepšila z 25 ± 10% na 30 ± 20% (p<0,001). Ve skupině ICMP se EFLK zlepšila z 20 ± 15% na 37 ± 15% (p=0,002). Ve skupině PPCM vzrostla EFLK ve 12 měsíčním sledování z 30 ± 20% na 48 ± 20% (p=0,196). Rozdíly ve změně EFLK mezi jednotlivými skupinami ve 12 měsících nebyly statisticky významné (p=0,145). Rovněž změny v ostatních sledovaných parametrech se mezi sledovanými skupinami statisticky významně nelišily.

Závěr: V absolutních hodnotách bylo zlepšení echokardiografických parametrů největší u skupiny PPCM, srovnatelné výsledky byly u ICMP, nejmenší nárůst EFLK byl ve skupině nemocných s DCMP. Výsledky práce jsou limitovány malým počtem pacientů daným vzácností této diagnózy.