NOVÁ ANTIAGREGANCIA S POHLEDEM KLINICKÉHO FARMAKOLOGA

Vedle kyseliny acetylosalicylové a klopidogrelu používáme v klinické praxi stále častěji moderní antiagregancia prasugrel a tikagrelol. Obvykle jsou podávána v kombinaci s dalšími kardiovaskulárními léčivy. Většina pacientů má vedle základního onemocnění i další choroby, které vyžadují medikamentózní léčbu. Mezi nejčastěji se vyskytující přidružená onemocnění patří arteriální hypertenze, diabetes, dyslipoproteinemie a další metabolická a endokrinní onemocnění. Na metabolizmu obou těchto moderních thienopyridinových derivátů se podílí cytochromový systém a tato léčiva také vykazují enzymatický indukční a inhibiční potenciál. Lékové interakce mají vliv na bezpečnost léčby i její průběh. Znalost rizika vzniku nežádoucích účinků a klinických stavů vyžadujících úpravu terapie je velmi důležitá pro další prognózu nemocných. Cílem přednášky je podat ucelený přehled farmakologického profilu, nejdůležitějších interakcí, nežádoucích účinků, diagnosticko-terapeutických postupů a popsat klinický přínos v praxi užívaných antiagregancií.