KOMBINOVANÁ ORGÁNOVÁ TRANSPLANTACE JAKO ŘEŠENÍ TERMINÁLNÍHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ

Prezentujeme klinický obraz pacienta s diagnózou terminálního srdečního selhání na podkladě arytmogenní kardiomyopatie pravé komory (ARVC). Prvními symptomy nemoci ve věku 30-ti let byly opakované palpitace, řešené podáním antiarytmické farmakoterapie (propafenon, chinidin). Ve věku 54 let byla provedena katetrová ablace trikuspidokaválního isthmu dependentní síňové arytmie bez intervence substrátu symptomatických komorových arytmii, byl implantován defibrilátor, je dokumentována dilatace pravé komory s formovaným apikálním trombem. Do ambulance srdečního selhání v kardiocentru FN Olomouc byl pacient referován pro zhoršení srdečního selhání, dušnost při minimální námaze (NYHA III), spolu se zhoršujícími se známkami pravostranného srdečního selhání (ascites). Ve velmi krátké době tří měsíců se podařilo pacienta komplexně připravit a došetřit, včetně hepatologického posouzení jaterní cirhózy a referovat k finálnímu posouzení indikace kombinované transplantace srdce a jater versus izolované transplantace srdce do transplantačního centra Institutu klinické a transplantační medicíny v Praze, kde následně v urgentním režimu proběhla kombinovaná transplantace srdce a jater. Pacient se po výkonu úspěšně zotavuje.
Práce vznikla za podpory projektu LF_2017_014.