ŽILNÍ TROMBÓZA JAKO PRIMOMANIFESTACE MALIGNÍHO ONEMOCNĚNÍ.

68 – letá obézní nemocná dosud interně neléčená, bez pravidelné gynekologické dispenzarizace, hospitalizovaná pro náhle vzniklou dušnost , bolest a otok pravé dolní končetiny. V séru byly prokázány vysoké hladiny Ddimeru 2300 (ug/L ), pozitivita hs-troponinu T ( 250 ng/L) a NT-pro BNP ( 3500 ng/L). Bylo provedeno CTAg plicních tepen, kde byla prokázána embolizace do plicního řečiště. Pro suspekci na trombózu hlubokého žilního systému pravé dolní končetiny doplněno ultrazvukové vyšetření s průkazem žilní trombózy femoro-popliteální žíly.

Byla zahájená antikoagulační terapie novými antikoagulančními léky. V rámci komplexního screeningového vyšetření etiologie hluboké žilní trombózy, byl laboratorně ( zvýšena hladina nádorového markeru CA 125 a biomarkeru HE4) i ultrazvukově prokázán tumorózní útvar na levém ovariu. Pacientka byla předána na gynekologické pracoviště, kde byla úspěšně léčena primární chirurgickou cytoredukční terapie, kterou následovala adjuvantní chemoterapie.

Kazuistika poukazuje na význam screeningových vyšetření u pacientů s hlubokou žilní trombózu. Asi 20% pacientů se žilním tromboembolizmem tvoří pacienti s diagnostikovaným nebo dosud nepoznaným zhoubným nádorem. Vysoká mortalita pacientů se žilní trombózou, kdy přibližně každý paty pacient zemře do 2 let od stanovení diagnózy je daná právě malignitami.