AKUTNÍ BALONKOVÁ AORTÁLNÍ VALVULOPLASTIKA PŘI LÉČBĚ AKUTNÍHO KORONÁRNÍHO SYNDROMU

Úvod

Infarkt myokardu bez elevací ST úseku je indikací k časné koronarografii a následně je většinou léčen koronární angioplastikou (PCI), ev. chirurgickou revaskularizací (CABG), popř. může být v některých případech volen i konzervativní postup. Balonková valvuloplastika aortální chlopně (BAV) je u dospělých málo používaná technika léčby aortální stenózy pro nízkou účinnost a častý výskyt restenózy. Může být použita jako most ke katetrizační implantaci aortální chlopně (TAVI) nebo ke kardiochirurgickému výkonu.

Kazuistika

Popisujeme případ 89-ti letého muže s anamnézou ICHS. Pacient přichází s akutním infarktem myokardu bez elevací ST úseku s předchozí měsíční nestabilitou a progresí dušnosti. Současně byla poslechově a následně echokardiograficky zjištěna významná aortální stenóza. Vzhledem k rychlé progresi srdečního selhání (Killip IV)indikována urgentní koronarografie. Zjištěn chronický uzávěr ACD, významné postižení proximální RIA, významné postižení RC a uzávěr RMS, který byl hodnocen jako culprit léze. Kalkulovaná ejekční frakce LK byla 35%. Byl proveden neúspěný pokus o zprůchodnění RMS intervenční léčbou a angioplastika proximální RIA s implantací stentu za podpory balonkové kontrapulzace (IABP). Trvá však hemodynamická nestabilita, proto zváženo provedení balónkové valvuloplastiky aortální chlopně (BAV) jako most k provedení elektivní TAVI. Po provedení balónkové valvuloplastiky dochází k poklesu gradientu Gmax/mean z 57/40 na 36/30 mm Hg a hlavně ke stabilizaci pacienta. Pacient po propuštění objednán ke kontrolní echokardiografii a ambulantní kontrole s úvahou o TAVI. Volí však konzervativní postup.

Závěr

Popisujeme provedení balonkové valvuloplastiky u staršího pacienta s významnou aortální stenózou v průběhu katetrizační léčby IM bez ST elevaci s trvající významnou hemodynamickou nestabilitou.