Kardio 365 - úvodní stránka
nepřihlášen  
Change language:    

POSTIRADIAČNÍ AORTÁLNÍ STENÓZA LÉČENÁ TRANSFEMORÁLNÍ IMPLANTACÍ AORTÁLNÍ CHLOPNĚ

J. Dokoupil, R. Pudil, P. Polansky, M. Brtko, J. Dušek, J. Šťásek (Hradec Králové)
Tématický okruh: Intervenční kardiologie
Typ: Poster - lékařský, XXVI. výroční sjezd ČKS

Součástí terapie některých onkologických onemocnění je iradiace hrudníku. Mezi pozdní komplikace radioterapie patří postižení chlopní, koronárních tepen a perikardu. Chirurgickou terapii chlopenních vad mohou ztěžovat kalcifikace perikardu a mediastina.

Pacientka absolvovala ve 14 letech chemo- a radioterapii pro Hodgkinův lymfom (kumulativní dávka ozáření hrudi 40Gy). Onemocnění je v dlouhodobé remisi. S odstupem 32 let byla vyšetřena pro dušnost a sníženou toleranci zátěže (NYHA II-III). Echokardiografické a katetrizační vyšetření prokázalo přítomnost kombinované vady na trojcípé aortální chlopni s významnou stenózou i regurgitací (systolický P/m gradient 58/32 mmHg, AVAi 0,49cm2/m2), dále byly zjištěny kalcifikace ve stěně aort. kořene, asc. aorty i v přední stěně perikardu, dále rozsáhlé kalcifikáty penetrující celou aortomitrální kontinuitu a zasahující do poloviny předního cípu mitrální chlopně (hodnoceno jako postiradiační etiologie), na koronarografii nález významné ostiální stenózy a. coronaria dx. Vzhledem k předpokládaným postiradiačním změnám v mediastinu a již prodělané sternotomii v minulosti pro bioptické kostní vyšetření bylo přistoupeno k řešení nálezů perkutánní cestou. Byla provedena PCI postiženého úseku ACD rotablací a implantací lékového stentu. Náhrada aort. chlopně se uskutečnila metodou TAVI s chlopní Edwards Sapien S3 23mm. Při následných kontrolách se pacientka cítí zřetelně lépe, udává podstatné zmírnění dušnosti, je bez symptomů anginy pectoris. Na kontrolním UZ vyšetření nález optimálně funkční chlopenní náhrady.

Prezentovaný případ pacientky ukazuje na možnost současného výskytu několika pozdních komplikací radioterapie (postižení chlopně, koronárního řečiště, perikardu). Připomíná diagnostická úskalí a ukazuje možné způsoby terapie těchto pacientů.

Práce byla podpořena projektem Progres Q40/03.