FYZIOTERAPEUTICKÁ LÉČBA PACIENTA S KOMPARTMENT SYNDROMEM PO REPERFUZNÍ LÉČBĚ

Úvod: Fyzioterapie je v dnešní době nedílnou součástí komplexní péče o pacienty na angiologické jednotce intenzivní péče. Komparment syndrom vzniká jako komplikace po reperfuzní léčbě patologickým zvýšením tlaku v jednotlivých svalových ložích. Vlivem otoku svalů dochází k útlaku nervově cévních svazků a k ischemii svalů na přední straně bérce. Cílem fyzioterapie u nemocného s kompartment syndromem je funkční reinervace a regenerace postižených nervů a návrat svalové síly anterolaterálního svalstva bérce.
Popis případu: 52 letý horolezec byl přijat pro 10 dní trvající ischemii dolní končetiny s embolizačním uzávěrem femorální artérie. Po reperfuzní endovasklární léčbě dochází k rozvoji komparment syndromu s nutností provedení fasciotomie předního tibiálního prostoru. Zároveň byla zahájena fyzioterapie s cílem vhodnou pohybovou léčbou a polohováním přispět k redukci otoku a s cílem udržet fyziologický rozsah hybnosti v hlezenním kloubu. Dále byla prováděna aktivace a posilování oslabených svalů analytickými metodami a metodami na neurofyziologickém podkladě, např. metoda proprioreceptivní neuromuskulární facilitace, Vojtova metoda nebo senzomotorická stimulace. Nemocný byl vybaven protetickými pomůckami a časně vertikalizován. Při chůzi bylo důležité zpevnění nestabilního hlezenního kloubu osmičkovým tahem a odlehčení postižené končetiny do doby zhojení defektu.
Diskuse: V současné době je vedena diskuze, zda je lepší dát přednost metodám na neurofyziologickém podkladě, které využívají vlivu aference na motorický systém, před metodami analytickými, které působí na jednotlivé svaly.
Závěr: Cílená fyzioterapie u nemocných s komparment syndromem výrazně zlepšuje funkci nervů a strukturálně změněných svalů na přední straně bérce, zvyšuje aktivitu a soběstačnost nemocného a zkracuje dobu hospitalizace.