ECMO (EXTRAKORPORÁLNÍ MEMBRÁNOVÁ OXYGENACE) V AKUTNÍ KARDIOLOGII –UPDATE 2011

Úvod: Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je rutinně užívaná metoda podpory/náhrady oběhu v případě těžkého respiračního a/nebo srdečního selhání. Autoři prezentují tříleté zkušenosti z činnosti ECMO týmu.
Metody: ECMO podpora byla indikována u 40 konsekutivních  nemocných. Jsou popsány jednotlivé diagnostické skupiny, diskutovány výhody systému ECMO oproti ostatním mechanickým srdečním podporám u levostranného i pravostranného srdečního selhání a zhodnoceny technické a krvácivé komplikace.
Výsledky: Z 40 pacientů bylo 17 žen, průměrný věk v souboru činil 53 let. Dva pacienti měli elektivní implantaci venoarteriálního ECMO před komplikovanou perkutánní koronární intervencí, u ostatních se jednalo o urgentní implantaci. Z toho 26 x venoarteriálním přístupem, 13 x venovenozním, 1x byl systém použit jako pravostranná srdeční podpora  bez oxygenátoru. V 13 případech byl indikací k zahájení podpory postkardiotomický syndrom, 9 x konvenčně nezvladatelný ARDS (z toho 5 x při H1N1 infekci), 6 x selhání pravé komory (z toho 3 x peroperačně u endarterectomie plicnice pro chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi), 4 x se jednalo o kardiogenní šok při infarktu s rupturou mezikomorového septa, 13 pacientů bylo nepojeno během nebo po srdeční zástavě. Hospitalizační mortalita činila 65%. Uskutečnili jsme 2 transporty nemocných z jiné nemocnice do našeho centra po napojení ECMO, byli ošetřeni 2 pediatričtí pacienti. Nadpoloviční většina pacientů prodělala závažné komplikace.
Závěr: Mechanická podpora oběhu a plicních funkcí formou ECMO umožňuje orgánovou stabilizaci u nemocných s konvenčně neřešitelnými stavy. Jedná se o vysoce účinnou invazívní metodu vyžadující úzkou multidisciplinární spolupráci s přijatelnými výsledky, nicméně s nezanedbatelným rizikem závažných komplikací.